Starostové diskutovali o vodě i suchu. Cílem je uchování vody pro příští generace

Dotace na opatření související se změnou klimatu, hospodaření s omezenými vodními zdroji, ústavní ochrana vody či protipovodňová opatření. To byla některá z témat odborného diskuzního setkání, kterými se v Brně zabývali zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR, odborných firem, krajů a představitelé měst a obcí. Setkání u kulatého stolu pořádala již tradičně společnost Magnus Regio.

Setkání se konalo pod záštitami Mgr. Petra Hladíka, ministra životního prostředí ČR, JUDr. Markéty Vaňkové, Ing. Zdeňka Nekuly, ministra zemědělství, primátorky statutárního města Brna, Mgr. Jana Grolicha, hejtmana Jihomoravského kraje, Ing. Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí, a MUDr. Martina Kuby, předsedy Asociace krajů České republiky. Akce se konala za podpory statutárního města Brna.

V oblasti vodního hospodářství je prioritou zabezpečení dostatku kvalitní vody, její distribuce a také efektivní nakládání s vodními zdroji. Problematikou se v poslední době zabývají nejen vodohospodáři, ale také zemědělci, lesníci i města samotná.

„Klimatické změny se budou nadále vyvíjet, proto je nezbytné se připravovat na víceletá období sucha, tak jak to dělali naši předkové. A i když se může zdát, že situace nyní není vážná, existují u nás místa, kam se cisternami dováží voda do vodojemů, aby obyvatelé nepropadali panice,“ podotkl Ing. Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Význam vody jako takové má být proto nově podpořen i ústavně. „Ochranu vody a vodních zdrojů považujeme za náš národní zájem,“ prohlásil již dříve ministr životního prostředí Mgr. Petr Hladík. MŽP tak intenzivně pracuje na zakotvení ochrany vody do ústavy.

Ing. Michal Servus, vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny z Ministerstva životního prostředí ČR prezentoval dotační podporu MŽP na opatření přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a právě i ústavní ochrana vody. „Součástí nové legislativy bude například kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků,“ podotkl.

Termální snímkování a voda

Termální snímkování a vyhledávání vody v krajině spojené s mapováním představila Drahomíra Zedníčková,výkonná ředitelka společnosti TopGis, která byla generálním partnerem setkání. „Do roku 2050 na území Česka stoupne průměrná teplota minimálně o další 2 °C ve srovnání se současností, roční úhrn srážek bude stagnovat, častěji naprší extrémní množství (20 až 50 mm) deště za den a současně budou sucha častější, delší a intenzivnější,“ uvedla s důrazem, že na tyto změny musíme reagovat změnou přístupu ke krajině a také k zastavěným oblastem.

Sucho versus vodovody pro veřejnou potřebu na území Olomouckého kraje a také přeshraniční (krajová) spolupráce na hospodaření s vodou byla tématy Ing. Josefa Suchánka, hejtmana Olomouckého kraje a předsedy Komise pro zemědělství a venkov Asociace krajů ČR.

„Problémy se suchem na území Olomouckého kraje jsme zaznamenali v novodobé historii od roku 2015. Důvodem je nedostatek atmosférických srážek, což má vliv na povrchové i podzemní vodní zdroje. Ze strany Olomouckého kraje jsme přistoupili k  vypracování studie „Využití zdrojů podzemních či povrchových vod v období sucha v lokalitě mikroregionů Žulovsko a Javornicko“. Studie byla předána obcím k dalšímu využití,“ řekl Josef Suchánek.

Současně představil dva krajské dotační programy, které mohou využít menší obce Olomouckého kraje. Na závěr Josef Suchánek uvedl několik příkladů dobré praxe, kdy ne všechna opatření jsou nutně spojena s vysokými finančními náklady. „Příkladem mohou být třeba lesní tůňky vytvořené v cestách původně sloužící k přibližování dřeva. Pomáhají k zadržování vody v krajině a zasakování vod v místě dopadu srážek,“ doplnil.

Na programu bylo i představení inovativních projektů

Komplexní zadržování vody v krajině pomocí tvorby krajinných plánů představil Mgr. Jan Oprchal, odborný garant pro vodní hospodářství, krajinné inženýrství a GIS ze společnosti Geotest, která byla také partnerem setkání. „Důsledně provedená opatření přispějí ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Zmírní průběh povodní a dopadů sucha. Přispějí k obnově malého oběhu vody v krajině a posílí biodiverzitu a přirozenou funkci krajiny,“ uvedl Jan Oprchal.

Prof. Ing. Miroslav Trnka Ph.D., výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR seznámil přítomné s projekty AdaptDyje a AdaptŽelivka. „Digitální dvojče je virtuální model navržený tak, aby přesně odrážel fyzický objekt. Virtuální model lze použít k provádění simulací, studiu jeho vlastností v zátěžových podmínkách a vytváření možných zlepšení. Hlavním cílem je získat cenné poznatky, které lze následně aplikovat zpět na původní fyzický objekt. V našem případě jsme navrhli digitální dvojče povodí řeky Dyje, abychom mohli studovat dopady klimatických změn na hydrologii a vodní zdroje v podmínkách klimatických změn a analyzovat možná adaptační opatření,“ uvedl Miroslav Trnka.

Protipovodňová opatření v rámci Povodí Moravy představil Ing. Aleš Kendík, vrchní ředitel Sekce Vodní hospodářství z Ministerstva zemědělství ČR. „Prevence povodní je prioritou vodohospodářů i za sucha a nedostatku vody,“ uvedl Aleš Kendík s tím, že období po povodni je obdobím před další povodní. Představil navíc několik realizovaných opatření v povodí Moravy.

Případovou studii protipovodňových opatření v Brně na řece Svratce prezentovala Ing. Bibiana Janebová, vedoucí týmu protipovodňových opatření, Kancelář architekta města Brna.

Připravovaná a spravovaná závlahová zařízení a pozemkové úpravy byly tématy pro Ing. Františka Pavlíka Ph.D., ředitele Státního pozemkového úřadu.

Možnosti dotací od státu i kraje

Mgr. Martin Kubica, ředitel sekce Státního fondu životního prostředí ČR představil možnosti financování projektů souvisejících s nakládáním s vodou. Týkat se mohou třeba realizace nových nebo posílení stávajících zdrojů pitné vody či zkapacitnění stávajících přivaděčů pitné vody.

Lukáš Dubec, první náměstek hejtmana JMK prezentoval krajské dotační programy a opatření proti suchu z hlediska Jihomoravského kraje. „Jako všechny kraje i JMK poskytuje dotační podporu a pomoc v oblasti vodního hospodářství. Každoročně se snažíme držet částku okolo sta milionů korun. V letošním roce máme alokováno 92 milionů korun. Přestože se tato částka může zdát vysoká, stále máme převis poptávky nad nabídkou,“ uvedl Lukáš Dubec. „Z hlediska ohrožení zásobování obyvatel pitnou vodou, se nám podařilo domluvit na spolupráci s krajem Vysočina na propojování vodárenských soustav. Za tuto spolupráci jsme velice vděčni,“ uzavřel.

Autor: Kamila Fuchsová