Trh práce: přijde exploze nezaměstnanosti?
Na tři měsíce jsme zastavili ekonomiku a pak si dali na dva měsíce dovolenou. Kdo věří, že toto nebude mít dopad na firmy a trh práce? Rekordní pokles ekonomiky, která ztratila ve druhém čtvrtletí jedenáct procent svého výkonu, se někde projevit musí.
K 31. 7. 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 279 673 uchazečů o zaměstnání. To je o 10 036 více než v červnu a o 74 553 osob více než před rokem. Jedná se o nejvyšší hodnotu od února 2018, kdy bylo bez práce celkem 280 899 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 261 685 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,8 %. Rostoucí nezaměstnanost je paradoxně dobrou zprávou pro některé firmy, které snadněji najdou zaměstnance.
„Společnost Lidl již v průběhu pandemie evidovala zvýšený zájem ze strany zájemců o zaměstnání, přičemž i v současnosti máme možnost výběru z většího množství kandidátů,“ uvedla tisková mluvčí Lidlu Iveta Barabášová. Podle ní nábory do společnosti běží ve standardním režimu. Lidl je zároveň jednou z firem, které počítají s nárůstem počtu zaměstnanců. „Počítáme například i s další fází náboru pro zajištění provozu logistického centra Buštěhrad u Kladna, které bude jedním z největších logistických center Lidlu v Evropě a jehož provoz bude spuštěn v příštím roce,“ dodává Barabášová.
Podobné zkušenosti má i personální ředitel společnosti McDonald’s Rastislav Tesár: „Změny na trhu práce vnímáme a v oblasti náboru jsme aktivní. O práci se hlásí a má o ní zájem zvýšený počet uchazečů a nárůst máme okolo 70 % v porovnání se stejným obdobím minulých let.“
Zvýšený zájem o práci je i v neziskové sféře. „V současné době má Charita na některých profesích zatím více zájemců než stačí využít, zejména v technických oborech. Ovšem stále nedostatkové profese jsou pracovníci v přímé péči, zejména pak zdravotní sestry a lékaři. Doba koronavirová prokázala potřebnost sociálních a zdravotních služeb, zvláště v terénu by se měly tedy co nejvíce rozvíjet, proto pro terénní služby hledáme stále nové pracovníky,“ řekl Moravskému hospodářství Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno.
Vývoj nicméně není ve všech segmentech stejný a záleží na charakteru obsazovaných pozic. „Změny na trhu práce registrujeme zejména u obchodních a kancelářských pozic. Tam roste počet uchazečů obrovským tempem. O práci v provozu na více směn je zájem stále minimální,“ uvádí Jarmila Kasalová z pivovaru Bernard v Humpolci. „Zatím vidím velkou stagnaci. Jak v stále se snižující fluktuaci, tak na trhu práce. Vypadá to, jako by se kandidáti báli změnit práci z obav, co přijde,“ popisuje současnou nejistotu Věra Šlancarová, personální ředitelka společnosti Xella. Na rozdíl od výše uvedených firem Xella mění i náborovou strategii: „Už dříve jsme používali videohovory pro nábor kandidátů a teď je to daleko více na vzestupu. Vlastně můžu říct, že jsme si zvykli dělat první kolo rozhovorů pouze on-line. Má to výhodu pro nás i kandidáta. Uchazeč se ve známém domácím prostředí cítí komfortněji, jeho odpovědi jsou více uvolněné a za kratší čas se o něm dozvíme daleko více než při klasickém pohovoru. Pro kandidáty odpadá také někdy zdlouhavé cestování, což je výhodné i pro nás, vzhledem k tomu, že potřebujeme pokrýt prakticky celé Česko a Slovensko,“ uvádí Šlancarová.
Na rozdíl od obchodních a administrativních firem je v průmyslu stále nedostatek pracovní síly. „Po období zmrazeného náboru opět startujeme nábor na plné obrátky. Počet otevřených pozic už opět přerostl desítku. Žádné výrazné změny na trhu práce nicméně neregistruji. Kandidátů je stále málo a jejich kvalita se také moc nemění,“ říká Martin Lutonský, personální ředitel Kovárny Viva ve Zlíně. „Z dlouhodobého hlediska hledáme především kolegy do výroby na pozici operátora. Na tuto pozici jsme nijak zvlášť nezaznamenali větší výběr z kandidátů. Ostatní pozice se nám vždy hledaly poměrně snadno až na individuální pozice, kde je potřeba specifické know-how. Pro tyto pozice se taktéž situace s náborem nijak zvlášť nezměnila,“ doplňuje Eva Podsedková ze společnosti Mergon, vyrábějící produkty z plastů.
Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce je výzvou pro úřady práce. „Úřad práce ČR se nadále zaměřuje, v rámci současných možností, na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů, a zároveň se zaměřuje na individuální přístup k uchazečům o zaměstnání a jejich zvýšení šancí na získání práce. Např. prostřednictvím rekvalifikací, jejichž obsah a složení odpovídají požadavkům zaměstnavatelů. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací obecně, v rámci celé ČR, jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, včetně profesní způsobilosti, a kurzy zaměřené na získání základních počítačových dovedností. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let,“ uvádí tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Na podzim lze očekávat nárůst nezaměstnanosti a je otázka, kde až se zastaví. Proto bude stát i nezisková sféra čelit výzvě spočívající v podpoře zvláště zranitelných skupin. „Nezaměstnanost vždy nejvíce dopadá na ty nejslabší a nejchudší obyvatele. Charita hodně využívá různé nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti, pomáháme lidem dlouhodobě nezaměstnaným získat pracovní návyky, lidem v dluhové pasti, lidem zdravotně postiženým a znevýhodněným na trhu práce. S ubývající nezaměstnaností byly nástroje postupně utlumovány, proto si myslím, že by stát měl zase co nejdříve tyto nástroje zavést a podporovat. Zvýšení nezaměstnanosti předpokládám i v sociálních a zdravotních službách. Ne proto, že by nebyly potřebné, ale hlavně proto, že veřejná správa nebude mít dostatek financí tyto služby podporovat. Zvláště neziskové organizace, u nichž jsou dotace nenárokové, budou mít problém své služby ufinancovat. A zde se zase kolotoč vrátí k těm nejslabším a nejchudším, protože na ně dopadne omezování zvláště terénních služeb nejcitelněji,“ neskrývá své obavy ředitel brněnské Charity Oldřich Haičman.
Autor: Ladislav Koubek
