Budou konečně obce stavět byty?

Exploze cen bytů, ale i růst nájmů v řadě měst ukázal na dlouhodobě nefungující roli státu v oblasti bydlení. Mnoho měst a obcí zprivatizovalo prakticky veškerý bytový fond. Nyní nemohou na trhu s bydlením hrát zásadní roli. Snaha státu jim pomoci skončila v loňském roce fiaskem. Z programu Výstavba, který měl podpořit obce v budování nových bytů, získal peníze jeden jediný projekt. Proto vláda podmínky programu změnila.

„Díky návrhové spolupráci se starosty a starostkami jsme upravili několik stěžejních podmínek programu Výstavba,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Jednou z nich je přidání možnosti stavebních úprav už existujících nebytových prostor v bytových domech, kterých je podle průzkumu 9156. A dále nástavbami, přístavbami a modernizací bytových domů. Mnoho obcí preferuje úpravy těchto objektů před novou výstavbou, pro kterou by navíc musely zabírat zemědělskou půdu. Tím chráníme i životní prostředí a umožníme rekonstrukci vybydlených domů.

Druhou významnou změnou je změna výpočtu maximálního příjmu domácnosti tak, aby se už neodvíjelo od životního minima, které se roky nemění, ale od násobku hrubé měsíční mzdy, která průběžně stoupá, a proto lépe vyjadřuje ekonomickou situaci obyvatel.  Tím zajistíme, aby nám z příjemců nakonec nevypadly ty nejohroženější cílové skupiny, jakými jsou máločetné domácnosti seniorů, mladých rodin nebo matek samoživitelek,“ zdůrazňuje ministryně Dostálová.  

Starostům vadí byrokracie

Má změněný program šanci na úspěch? Zeptali jsme se starostů a primátorů. „Domnívám se, že změny podmínek reagují na oprávněné požadavky zástupců obcí, a jsou tedy krokem správným směrem. Mnoha obcím pomůže se do programu zapojit, ačkoliv to pro ně dosud nebylo možné,“ myslí si primátor Přerova Petr Měřínský. „Město Přerov má zaveden systém prostupného bydlení, do kterého jsme vyčlenili dostatek sociálních bytů, a proto o zapojení do programu v nejbližším období neuvažujeme,“ dodává Měřínský. Kritická je starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová: „Naše město se ani do takto upravené výzvy hlásit nebude. Důvodů je několik. Zejména je to doba udržitelnosti 20 let. Potřeby města se mohou v čase měnit a pro město je 20 let velmi dlouhý čas. Dalším problémem je nastavení cílových skupin. S ohledem na potřebnost kapacity sociálního bydlení neodpovídá nastavení cílových skupin potřebám města. Pokud by se však cílové skupiny rozšířily o mladé rodiny a startovací byty pro ně, pak by to pro město mělo význam. Výzva na dostupné bydlení prostřednictvím zvýhodněného úvěru totiž pro města také není zajímavá, protože získat úvěr může město s téměř totožným úrokem bez nutnosti zatěžující administrativy, která je s žádostí o zvýhodněný úvěr spojena,“ myslí si Blišťanová.

V hodnocení programu si nebere servítky senátor Jiří Carbol. „Program ani po změně podmínek smysluplný není. Tedy určitě ne ve smyslu, v jakém ho deklaruje ministerstvo pro místní rozvoj, když tvrdí, že změny některých podmínek v programu Výstavba umožní obcím ‘ještě snazší a dostupnější‘ pořízení dostupných a sociálních bytů. Od samotného počátku je program Výstavba sešněrován přísnými, až nesmyslnými, podmínkami pro obce. Jsem zároveň starostou obce Dobrá, takže vím, o čem mluvím. Po administrativní stránce je tento program natolik složitý, že žádost leckdy nezvládne správně zpracovat ani najatá dotační agentura. A navíc, podle každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka, je Česko ve vyřizování stavebního povolení na 157. místě ze 190 porovnávaných zemí. Na získání potřebných razítek je u nás zapotřebí 246 dnů (podobně, jako třeba v Kamerunu, Pobřeží Slonoviny, nebo Burundi) zatímco například v Polsku na to stačí 39 dnů. Takže sečteno a podtrženo, možná to trochu málo v něčem pomůže, ale označit takový program za smysluplný je velmi, velmi přehnané.“

Carbolův kolega ze senátního hospodářského výboru Ivo Bárek má odlišný názor: „Dle informací, které mám, je aktuální zájem obcí vysoký. Řada obcí má projekty stále ve fázi přípravy a konzultuje své investiční záměry s pracovníky Státního fondu rozvoje bydlení. Průběžně také narůstá počet podaných žádostí. Vzhledem k nedostatku stavebních firem na trhu a k zdlouhavému procesu tvorby projektové dokumentace a získání stavebního povolení předpokládám další navyšování podaných žádostí.“

Jaroslav Klaška, architekt a bývalý starosta Šlapanic u Brna, úpravu podmínek programu oceňuje: „Je to krok správným směrem. Vždyť dosavadní podmínky prakticky nikoho nepřilákaly. Program má obcím nově pomoci obnovit nebo zvětšit stávající bytový fond. To je dobře, a i když to stávající bytovou krizi nevyřeší, doufejme, že pomůže těm nejpotřebnějším. Stát by měl obecní sociální bydlení výrazně podporovat, jak je tomu v okolních zemích.“

Stát selhává v podpoře bydlení

Podle Klašky český stát dlouhodobě bytovou politiku „neumí“. „Např. v současnosti, na konci hospodářského růstu, z důvodu velké poptávky a malé nabídky vznikla výrazná nemovitostní bublina (ČNB uvádí až 20 %). A to je špatně. Důvody: mnoho obcí a měst nemá schválené územní plány, neví, kde a jak stavět. Stavební povolování trvá příliš dlouho a je komplikované. Stát by měl výrazně podporovat zájemce o vlastní bydlení, např. bezúročnými půjčkami s prominutím části půjčky za každé narozené dítě, možností postupně si odepsat náklady na bydlení od základu daně např. v průběhu deseti let a měl by uvažovat o restrikcích v případě výrazných nemovitostních bublin. Samozřejmě stát by měl podporovat také obce, zejm. pro dostatek sociálního bydlení. Může se inspirovat i v zahraničí, kde k tomu mají mnoho nástrojů,“ doplňuje Jaroslav Klaška.

S kritickým pohledem na roli státu souhlasí senátor Ivo Valenta: „Současná vláda v oblasti bytové politiky dlouhodobě selhává. Dělá jen pramálo k tomu, aby senioři a mladé rodiny měly dostupné bydlení. Situace se od doby jejího nástupu výrazně zhoršila. Nechala např. zrušit Státní fond rozvoje bydlení, který rozmělnila na fond investic. Stát se tak zbavil posledního nástroje, jak řešit bytovou krizi. Tomu jsem se aktivně snažil zabránit. Přestože se mi však v Senátu podařilo prosadit zamítnutí tohoto návrhu, poslanci byli jiného názoru. Přitom naše země dlouhodobě vykazuje v mezinárodním srovnání nejhorší dostupnost bydlení v celé Evropské unii a zároveň nejvyšší nárůst cen za pořízení vlastního bydlení.“

Autor: Ladislav Koubek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *