Na obchvaty čekají města i desítky let

Dopravní peklo pro řidiče i obyvatele města. Svitavami v Pardubickém kraji projíždějí tisíce aut denně tranzitujících na trase z Brna na sever nebo severozápad. Po dlouhých letech odkladů se má ale místním ulevit. Na konci minulého roku totiž začaly první práce na stavbě obchvatu města. Stát může v roce 2022. Podobné stavby mají v budoucnu ulevit také dalším obcím a městům, jejich příprava ale trvá dlouho.

Současným problémem Svitav je to, že se ve městě protínají dvě silnice první třídy. I/34 od Poličky k I/35 a I/43 z Brna do Hradce Králové. „Doposud je veškerá doprava vedena středem města. Obchvat  zejména odkloní tranzitní dopravu po I/43,“ popsal mluvčí města Jiří Johanides.

Čekání na obchvat ve Svitavách počítají na desetiletí. „Současní pracovníci na odboru dopravy jsou 16. rokem a už v době jejich nástupu se o obchvatu intenzivně mluvilo,“ podotkl mluvčí.

Jako největší překážku v realizaci obchvatu vidí zdlouhavá jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, dlouhou  projektovou přípravu, výkup pozemků a vyčlenění potřebného obnosu peněz od státu.

Mluvčí zároveň upozornil, že ani po dostavbě nebude ve Svitavách úplný klid. „K plnému zklidnění tranzitní dopravy dojde až po vybudování dálnice D35. Tranzitní doprava ve směru od Poličky bude totiž po silnici I/34 městem i nadále projíždět,“ řekl.

Podobně jsou na tom i ve třicet kilometrů vzdáleném Vysokém Mýtě. Jenže jediná naděje místních je rychlá stavba dálnice D35, která má obchvat suplovat. „Přejít silnici u bazénu a v podchodu je jediná bezpečná možnost. Ale například žáci školy Jiráskova to mají daleko. Mám zkušenost, že rodiče se pravidelně střídají v převádění skupinky dětí do školy a ze školy,“ upozornila před časem radní Pardubického kraje Hana Štěpánková.

Šestikilometrový úsek D35 mezi Vysokým Mýtem a Džbánovem, který v podstatě obchvat vytvoří, letos v únoru dostal územní rozhodnutí. „Pokud příprava půjde dle plánu, měla by být stavba zahájena v roce 2022. První auta by se po novém úseku měla projet v roce 2025,“ uvedli silničáři.

V dálnici jako obchvat města v severojižním směru doufali také Brňané. Stát se jím má nová silnice 43. Ta ale budí vášně v městských částech Bystrc a Kníničky, protože prvně jmenovanou protíná v trase dříve plánované takzvané Hitlerovy dálnice. Někteří místní nechtějí připustit ani variantu vedení v tunelovém překrytí. Naopak přišli s návrhem vést silnici přes západní cíp Brněnské přehrady kolem Veverské Bítýšky. Podle dřívějších propočtů silničářů může i alternativní varianta Brnu ulevit od dopravy – v centru ubydou čtyři tisíce aut, na severu města sedm tisíc. V případě vedení Bystrcí však lze počítat s úlevou dvacet tisíc aut na severu Brna a deset tisíc v centru.

Pro bystrckou variantu se také rozhodli zastupitelé kraje při schvalování aktualizace krajského územního plánu. Ovšem ne ve variantě dálnice, ale pouhé silnice s oddělenými směry. Kraj dal  podmínku vedení silnice pro lidi šetrně – tedy že bude použitý tunel, tubus nebo překrytí. „Bez navržení těchto kompenzačních opatření  je tento záměr stavebním úřadem v územním řízení nepovolitelný a tedy nerealizovatelný,“ prohlásil náměstek hejtmana Martin  Maleček. Podle současných odhadů silničářů je začátek stavby reálný v roce 2027.

V Brně plánují i obchvaty jednotlivých městských částí. Například v Maloměřicích a Obřanech požadují úlevu od aut z Bílovic nad Svitavou, Adamova a okolí. Ta zatím vede centrem. „Komunikace prochází dva metry od oken řadových rodinných domů, tak jak se před stoletími budovaly vozové cesty středem obce,“ upozornila starostka Klára Liptáková. Obchvat se však místním dlouhodobě prosadit nedaří.

Blíže mu jsou v Tuřanech, kde loni začal pro stavbu výkup pozemků. Už předloni zařadilo Brno do závazného plánu investic také stavbu obchvatu Žebětína za třiaosmdesát milionů. Obchvat brněnské Slatiny pak má na starosti Jihomoravský kraj. „Byla zhotovena dokumentace pro územní rozhodnutí. Nemůžeme však mluvit konkrétně o datu zahájení,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Hanák. Stavbu brzdí hlavně problematické výkupy pozemků.

Další hlavní investice do obchvatů podle Hanáka budou 560 milionů na obchvat Čebína, který se má stavět v průběhu let 2021 a 2022. A také 800 milionů na obchvat Blučiny, kde však není jasné financování ani datum realizace.

V Královehradeckém kraji považují za stěžejní obchvat Náchoda, přes který nyní proudí významná část mezinárodní dopravy do Polska, Jaroměře a Nové Paky. „Krajskému městu zase uleví takzvaná severní tangenta. Zásadní je rovněž urychlená dostavba dálnic D11 a D35, které pomohou mnoha městům i malým obcím ležícím v jejich trase,“ uvedl mluvčí kraje Michal Friček

Zdůraznil, že kraj pracuje i na řadě dalších obchvatů. Například u Solnice se má stavět mezi roky 2021 a 2023, východní obchvat Častolovic v letech 2022 až 2024. Už se staví obchvat Opočna, Domašína a Jičína.

Pro Moravskoslezský kraj je stěžejní dokončení modernizace silničních tahů na takzvaném Slezském kříži. „Tedy dokončení modernizace silnice I/48 do parametrů dálnice – obchvat Frýdku-Místku, modernizace úseku Bělotín – Rybí. Dále dokončení obchvatu Třince, tedy napojení východní větve Třanovice – Nebory. Na západní větvi je v nejbližším období důležité dokončení severního a jižního obchvatu Opavy a dokončení obchvatu Krnova,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. 

Jmenovala ale i třeba modernizaci silnice I/11 v úseku Mokré Lazce – Opava či vymístění tranzitu z průtahů Hlučína, Dolního Benešova, Kozmic nebo Kravař. „V gesci Moravskoslezského kraje jsou také neméně důležité stavby, obsahuje je takzvaná Bílá kniha. Jmenovat mohu například přeložku silnice Frýdek Místek – Palkovice, která má návaznost na obchvat Frýdku-Místku za sedmdesát milionů,“ uvedla.

Kraj Vysočina považuje za zásadní všechny stavby, které už  nyní probíhají. Tedy obchvat Velkého Beranova,  obchvat Nového Veselí a Salačovy Lhoty. „Dále také jihovýchodní obchvat  Jihlavy, který zahájíme v ideálním případě ještě letos na podzim, za téměř  miliardu,“ doplnila mluvčí Jitka Svatošová.

I na Vysočině mají s přípravou obchvatů podobné problémy jako jinde. „Stavby obchvatů jsou zdržovány třemi hlavními aspekty. Nedostatkem financí, obrovsky náročnou majetkoprávní přípravou a kapacitou firem schopných takto náročné projekty realizovat,“ řekla Svatošová.

Tam kde už je obchvat postavený, jsou většinou spokojení. „Městem v době před obchvatem projíždělo náměstím, kterým vedla silnice I/35 kolem dvaceti tisíc vozidel denně, z toho minimálně třetina kamionů. Přínos pro město je jednoznačný, dokonce se nepotvrdily předpovědi obchodníků z náměstí, že náměstí bude mrtvé. Jedinou nevýhodou je špatně vyřešená křižovatka na Dolní Roveň, kde již přišlo o život pět lidí,“ uvedl dosluhující tajemní Holic Vladislav Branda. Podotkl přitom, že místní na obchvat čekali od padesátých let minulého století do roku 2010.

Loni po letech čekání částečně otevřeli i obchvat Znojma. Ne všichni jsou s ním spokojení. Lidé si stěžují třeba na nevyhovující křižovatku ve směru na Kasárna, nebo výjezd u nemocnice. Silničáři ale tvrdí, že se jedná o provizorium a po dostavbě celého obchvatu problémy skončí.

Autor: Petr Jeřábek