Ceny energií rostou. Starý normál se už nevrátí

Více než trojnásobek. To je rozdíl ceny elektřiny na burze ve srovnání se stavem před dvěma lety. Trh, který byl dlouhodobě stabilní, se nadechl během posledního roku a půl k růstu. Exploze cen, která nastala za poslední tři měsíce, však nemá obdoby. Přinesla krachy obchodníků a je zde vážné riziko, že mnoho obyvatel přivede do energetické chudoby. U plynu je vývoj ještě o něco horší.

Důvodem tohoto vývoje je souběh hned několika jednorázových i dlouhodobých faktorů: postupné odpojování konvenčních energetických zdrojů v Evropě, krátkodobě nižší výroba z obnovitelných zdrojů, zvýšení poptávky v době po covidovém útlumu či nenaplnění zásobníků plynu na plnou kapacitu před nastávající zimou. Nepřispívají ani geopolitické vlivy v souvislosti s děním v Bělorusku a vztahy mezi EU a Ruskem. Cena silové elektřiny se tak během listopadu pohybovala okolo hladiny 3000–3500 Kč za MWh. Cena plynu vzrostla za poslední dva roky z částky okolo 400 Kč až k 1500 Kč za megawatthodinu.

U elektřiny lze očekávat pokles v příštím roce

Jaký však bude vývoj do budoucna? „Můj osobní pohled je takový, že v následujících pěti měsících dojde ještě ke kolísání ceny elektrické energie s postupným snižování až na úroveň 2200 Kč za MWh el. energie. Předpokládám, že posléze cena ještě klesne k hodnotě 2000-1600 a v té době bude dobré zafixovat si cenu elektrické energie na delší časový úsek. V současné době každopádně doporučuji cenu spotovou,“ uvádí rovnou i svoje doporučení pro spotřebitele energetický odborník Eduard Rovenský. Ten v rámci své prognózy předpokládá, že dojde k otočení přístupu k jádru v Německu a plánovaná odstávka jaderných elektráren z důvodu tlaku na cenu neproběhne. Indicií je přístup Francie k energovizi v následujících letech a také otočení pohledu dosluhující kancléřky Merkelové, která se nově přiklání k pohledu z Paříže.

Náznaků, že by se právě přístup k jádru mohl v Evropě změnit, je více. „Evropská komise v rámci své strategie velmi jednostranně spoléhala na obnovitelné zdroje a naprosto ignorovala příležitosti, které přináší jádro coby čistý zdroj energie. Poslední vývoj však nasvědčuje tomu, že se situace začíná pomalu měnit. Nepochybně i vlivem hrozby výrazného zvyšování cen energií, které už nyní pociťují lidé v celé Evropě, nastává v postoji k jádru obrat o 180 stupňů,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský.

Bez jádra to nepůjde

Vést k tomu může tlak zemí jako je Česko a Francie. „S Francií máme podobné zájmy, jsme jaderně orientované země, proto jsme dohodli společný postup. Chceme, aby Brusel uznal jádro a plyn za udržitelné činnosti podle taxonomie. Tím se otevře cesta k lacinějšímu financování a výstavbě nových jaderných zdrojů,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Spojenectví vychází z ideální příležitosti, Francie se od ledna ujme předsednictví v Radě EU, od července ji vystřídá ČR.“

K prohlášení se kromě Francie a ČR připojily Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Postup koordinuje francouzský ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire.

„Jádro je jako stabilní a nízkouhlíkový zdroj energie pilířem Státní energetické koncepce. Zaprvé chrání spotřebitele před kolísáním cen, kterého jsme v současné době svědky u zemního plynu. Zadruhé rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti našeho zásobování elektřinou a energií. Je to dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování naší závislosti na dodávkách energie z třetích zemí, “ upřesňuje Havlíček.

Plyn – nejistota potrvá

U zemního plynu je podle odborníků další vývoj nejistý. „Bude záležet na geopolitické situaci a vývoji vztahu EU vs. Rusko. Popravdě, karty už jsou zamíchány a rozdány, hráči už hrají a nám nezbývat než situaci sledovat a snažit se zavčas reagovat,“ uvádí Eduard Rovenský. Ten se odvážil k dost konkrétnímu odhadu: „Vývojově tipuji postupné navýšení až na hodnotu 1800 Kč možná se stropem a ustálením minimálně na období zimy 2022/2023 na hodnotě okolo 2000–2500 Kč za MWh. Signálem pro toto zvyšování je taktická hra ruského Gazpromu na podpis smluv a případné narovnání smluvních dokumentací na plynovody Nord Stream a Nord Stream 2. Pokud nová německá vláda nezačne pracovat ve prospěch tohoto obchodního partnerství, může dojít k podobné situaci jako byla před časem na Jamalu, a to paralelně i na plynovodu Transgas.“

Vláda reaguje

V souvislosti s krachem Bohemia Energy zůstalo více než 900 000 spotřebitelů bez dodavatele elektřiny. V režimu dodavatele poslední instance na ně obří navýšení cen dolehlo naplno, a to v nejnevhodnější době: na počátku topné sezony. Vláda již realizovala několik kroků, které mají zabránit energetické chudobě širokých skupin obyvatel. Odběratelé elektřiny a plynu tak nebudou muset za listopad a prosinec platit daň z přidané hodnoty. Domácnosti a další menší odběratelé elektřiny se spotřebou do tří megawatthodin navíc dostanou od státu finanční kompenzaci. O těchto krocích, které mají především občanům, ale i firmám pomoci překlenout současnou krizi s vysokými cenami energií, rozhodla končící vláda Andreje Babiše.

Ministryně financí dostala od vlády za úkol připravit a vydat rozhodnutí, kterým dojde k prominutí daně z přidané hodnoty při dodání elektřiny a plynu, včetně přijatých úplat na dodání elektřiny a plynu, pokud povinnost přiznat daň nastane v listopadu nebo v prosinci 2021. V současnosti jsou energie zatíženy daní ve výši 21 procent.

Jako systémové řešení zároveň Ministerstvo financí připraví novelu zákona o DPH, která bude předpokládat nulovou DPH na tyto komodity od 1. ledna 2022. Novela bude navržena ke schválení v prvním čtení tak, aby k nabytí její účinnosti mohlo dojít již v lednu 2022.

„Jedná se nepochybně o zcela mimořádnou situaci, na kterou musí jakákoliv zodpovědná vláda okamžitě reagovat. Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč. Zvyšování cen těchto klíčových komodit by tak domácnosti a neplátci DPH měli pocítit podstatně méně nebo vůbec,“ vysvětluje ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Vláda zároveň projednávala novelizaci nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2022. Změnou dojde ke zvýšení kompenzace části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie, kterou hradí domácnosti v platbách za spotřebovanou elektřinu. Maximální kompenzace bude činit 1 485 korun a kompenzovat bude spotřebu do výše tří megawatthodin, což je hodnota průměrné spotřeby maloodběru domácností v loňském roce.

Autor: Ladislav Koubek

Dokument: PROHLÁŠENÍ O JADERNÉM SPOJENECTVÍ

Proč Evropané potřebují jadernou energii

Jde o hodně: chceme skutečně bojovat proti klimatické změně a dosáhnout energetické nezávislosti, nebo ne? Budeme se při dekarbonizaci naší ekonomiky spoléhat na naše nejlepší prostředky, nebo ne?

  • Klimatická změna není nejdůležitější bitvou budoucnosti, ale dneška. V poslední zprávě o klimatické změně Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) formuloval prognózy naprosto jasně: náš cíl v oblasti globálního oteplování, tj. 1,5 °C až 2 °C do konce 21. století, nebude nikdy dosažen, pokud v příštích osmi letech radikálně nesnížíme emise skleníkových plynů.  
  • Vzestup cen energie rovněž ukázal, jak je důležité co nejrychleji snížit naši energetickou závislost na třetích zemích. Napjaté situace v zásobování se budou vyskytovat čím dál tím častěji a my nemáme jinou možnost než diverzifikovat naše zdroje. Měli bychom dbát na to, abychom nezvyšovali svoji závislost na dovozu energie z oblastí mimo Evropu. 
  • Dekarbonizace vyžaduje okamžité a hluboké změny ve výrobě a spotřebě, aby nebyly tak uhlíkově náročné. To znamená masívní elektrifikaci naší spotřeby a rozvoj nízkouhlíkových energetických odvětví a zdrojů, například vodíku, které rovněž vyžadují výrobu elektrické energie.
  • Součástí řešení musí být jaderná energie. Obnovitelné zdroje energie sice v našem přechodu k nové energetice hrají klíčovou úlohu, potřebujeme ale také další bezemisní zdroje energie, které by dokázaly pokrýt naše potřeby na odpovídající a konstantní úrovni. Jadernou energii potřebujeme. Již dnes představuje zhruba polovinu celkové evropské výroby bezuhlíkové elektřiny.  
  • Jádro je klíčový, cenově dostupný, stabilní a nezávislý zdroj energie. Zaprvé chrání evropské spotřebitele před kolísáním cen, kterého jsme v současné době svědky u zemního plynu. Zadruhé rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti našeho zásobování elektřinou a energií. Je to dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování naší závislosti na dodávkách energie z třetích zemí.
  • Jaderná energie je bezpečná a inovativní. Evropská jaderná energetika prokazuje svoji spolehlivost a bezpečnost již více než 60 let. Je to jedno z nejvíce regulovaných odvětví na světě, se 126 jadernými reaktory provozovanými ve 14 členských státech. Díky neustálé výměně poznatků a informací mezi příslušnými může jaderná energetika splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy na světě. To platí zejména pro nakládání s odpady.
  • Evropská jaderná energetika je technologicky vyspělým odvětvím, jemuž ve světovém měřítku náleží přední místo. Její rozvoj by mohl v blízké budoucnosti zajistit vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro více než milión Evropanů. S rostoucí spoluprací mezi členskými státy budeme brzy schopni vyrábět nové moderní reaktory, jejichž příkladem je projekt malého modulárního reaktoru (Small Modular Reactor – SMR).
  • Proto je třeba k jaderné energii přistupovat stejně jako k ostatním nízkouhlíkovým zdrojům energie. Evropské smlouvy umožňují, aby si každý členský stát definoval vlastní energetický mix. Naše práva musí být zaručena a se všemi nízkouhlíkovými technologiemi sloužícími k výrobě elektřiny by se mělo zacházet stejně.
  • Je proto naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského taxonomického rámce. Všechny vědecké posudky o ekologických dopadech jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie.
  • Máme-li v klimatickém boji zvítězit, potřebujeme jadernou energii. Pro nás všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro nízkouhlíkovou budoucnost. Celkově vzato je jaderná energie čistým, bezpečným, spolehlivým a konkurenceschopným nízkouhlíkovým zdrojem energie. Jaderná energie je pro nás Evropany příležitostí pokračovat v rozvoji průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, vytvářet tisíce pracovních míst, posilovat naše vedoucí postavení v ochraně životního prostředí a zajistit pro Evropu strategickou autonomii a energetickou soběstačnost. Nepromarněme tuto životně důležitou šanci.

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:

  • Bulharsko: ministr energetiky Andrey Zhivkov
  • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček
  • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä
  • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher
  • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić
  • Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga
  • Polsko: ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński a ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka
  • Rumunsko: ministr energetiky a prozatímní ministr hospodářství, podnikání a cestovního ruchu Virgil Popescu a ministr financí Dan Vîlceanu
  • Slovensko: vicepremiér a ministr financí Igor Matovič
  • Slovinsko: ministr financí Andrej Šircelj a ministr infrastruktury Jernej Vrtovec

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.