Rozhovor: První dávka rizikové skupině je klíčová pro zvládnutí pandemie
Při nedostatku vakcín a šíření nových variant viru je nyní v rámci prevence nezbytné očkovat neprodleně jednou dávkou rizikovou část populace. Specifická buněčná i protilátková imunita po aktivní vakcinaci začíná fungovat zhruba po třech týdnech. „Již první dávka poté významně brání rozvoji těžké formy onemocnění, hospitalizaci, úmrtí a komplikacím Covid-19,“ říká v rozhovoru pro Moravské hospodářství prof. MUDr. Vojtěch Thon, PhD. z RECETOXu – vědeckého ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Druhou dávku lze podle něj podat až později. V praxi ji stačí aplikovat, jakmile bude dostatek vakcín. Touto cestou se vydala Velká Británie, nyní tak podle Vojtěcha Thona získala náskok přibližně dva měsíce. Pokud bude Česko v aplikaci první dávky rizikovým pacientům otálet, hrozí další zhoršení situace. A to z důvodu rychlejšího šíření nových variant viru.
Okolo očkování toho bylo napsáno mnoho, které informace jsou podle Vás ale zcela zásadní?
Nacházíme se uprostřed pandemie, z hlediska České republiky epidemie. Máme k dispozici moderní a velmi účinné vakcíny, avšak v omezeném množství.
Zásadní informace, kterou máme nově potvrzenou dle aktuální studie Lancet a známe ji i dlouhodobě z hlediska funkce imunitního systému je následující: Stačí nám nyní podat první dávku maximálně plošně těm lidem, kteří mají komorbidity. Jsou tedy ohroženi tím, že by mohli mít těžký průběh Covid-19 a nemoci podlehnout.
Navíc dle klinických studií již víme, že pozdějším podáním druhé dávky – ve chvíli, kdy vakcín budeme mít dostatek, což je v dohledné době dvou až tří měsíců – můžeme spíše získat. Očkování druhé dávky s o něco delším odstupem totiž dle anglické studie v Lancetu zvyšuje imunitní odpověď oproti tomu, když se podává druhá dávka za tři či čtyři týdny. Je to naprosto klíčová informace. Mohli bychom okamžitě během osmi, deseti týdnů vyvést naši zemi z toho nejhoršího, co právě zažíváme.
Znamená to dát první dávku maximálně ploště právě těm lidem, kteří to potřebují. Jedná se přibližně o sedm set tisíc lidí, plus minus. Je to hrubý odhad, ale rozhodně se nejedná o sedm milionů lidí. Znamenalo by to daleko snazší logistiku, protože potřebujeme dát pouze první dávku. Nepotřebujeme nic rezervovat, pak opakovat a blokovat ostatním očkování, tak jak se to děje v současné době. Nepotřebujeme dle mého žádnou kampaň, potřebujeme osvícené rozhodnutí – neberme vakcínu těm, kdo ji potřebují, už první dávka vakcíny zachraňuje životy.
Díky tomuto opatření by nebyl přehlcen zdravotnický systém, neumírali by lidé, mohli bychom otevřít společnost a ušetřit ekonomiku.
Jak jsme na tom tedy z hlediska načasování, kdy začíná očkování pacienta chránit?
První dávka začíná chránit od třetího týdne po vakcinaci. Nemůžeme čekat, že aktivní imunizace je hned na druhý den, to není možné z principu věci, ale fakticky po třech týdnech. Jasně nám to ukazují i velké studie provedené už i na úrovni velkých států, jako je Velká Británie. Ta se vydala právě tímto směrem – tedy co nejrychleji naočkovat první dávku. Dneska je naočkováno více než deset miliónů lidí. Jsou přibližně dva měsíce před námi z hlediska zdolání nejhoršího náporu. Začala tak zásadním způsobem klesat křivka jak rozvoje těžkých příznaků nemoci jako takových, tak současně křivka úmrtnosti.
V současnosti tedy očkování nemá význam pro ty, kteří nemoc již prodělali?
Princip, jak vyvést naši společnost právě a teď z toho nejhoršího, kam se dostala, je úplně jednoduchý a naprosto zásadní. Očkovat právě ty, kteří jsou v riziku první dávkou. Neočkovat ty, kteří už Covid-19 prodělali, neočkovat ty, kteří mají specifické paměťové protilátky pozitivní v dané chvíli. Ti se všichni mohou naočkovat potom později, jakmile bude dostatek vakcín.
Vakcíny nyní patří těm lidem, kteří se ještě s infekci SARS-CoV-2 nesetkali, ti kteří už Covid-19 prodělali, v dané chvíli jsou chráněni a nepotřebují vakcínu. Opět z imunologických studií a z principu mechanismu imunitní odpovědi jasně víme, že se vyvíjí jak buněčná imunita, tak také imunita protilátková a přetrvávají dlouhodobě.
Obě přetrvávají déle, než se původně uvažovalo a uvádělo běžně v tisku. Není pravda, že to jsou pouze tři měsíce. Buněčná imunita trvá mnohem déle a stejně tak vidíme, že i protilátková imunita bude daleko dlouhodobější.
Říkáte, že vakcína je pro ty, kteří se s infekcí zatím nesetkali. Je přece ale i množství těch, u kterých proběhlo setkání s nákazou bezpříznakově.
Ano, máte pravdu. Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění u pacienta proběhne s minimálními příznaky a fakticky nepozorovaně. Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil, a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, které ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření jejich přítomnosti. V rámci protivirové ochrany dochází nejprve k rozvoji imunity buněčné, která následně pomáhá imunitnímu systému i k tvorbě protilátek. Při použití správného imunologického laboratorního testu dokážeme tyto zachytit.
V centru RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZPMV) a Asociací laboratoří QualityLab proto již od září loňského roku provádíme unikátní studii, díky které můžeme prospektivně vyhodnotit dynamiku tvorby protilátek v čase. To platí nejen pro případnou infekci, nýbrž také pro vyhodnocení imunitní odpovědi v případě použití vakcíny. Účastníci studie jsou testováni na přítomnost protilátek Covid-19 a dozví se, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chráněni proti nemoci.
Pojištěnci ZPMV mají navíc testování z velké části refundováno. Ostatní jsou jako samoplátci – jedno testování vychází na 600 korun.
Virus již začal mutovat. Bude očkování fungovat i proti mutacím?
I kdyby fungovalo o něco méně, tak je to mnohonásobně lépe než vůbec nic. Tady je podstatné, že se začínají šířit. Britové je dokázali charakterizovat, začali totiž sekvenovat na úrovni celé země, mají prosekvenovaných deset procent všech vzorků, které zachytí v rámci pozitivity. Tím pádem mutace objevili – proto „britská mutace“. U těchto virů je to však naprosto normální jev. Nové varianty se začínají šířit a postupně převládnou. Pokud ale nyní nenaočkujeme a nedáme viru brzdu, brzy nás převálcují. Bohužel se šíří už nejenom britská mutace, ale i ty, které mohou být horší, to je brazilská a jihoafrická.
Popsal jste, jak by mohla vypadat strategie očkování v České republice. Proč se tedy nyní ubíráme jiným směrem?
Jedna možnost je, že politici jsou odborníci v jiném oboru, ne v medicíně. Nejsou také odborníky v imunologii – nemohou tedy vše správně vyhodnotit. A pak mají různé své zájmy, které ale nejsou zdravotní, a to pak může vést k ne zcela správným rozhodnutím. Je to tedy podle mě kombinace řady faktorů. Popsaná strategie je navíc levnějším řešením, a bohužel i toto může být negativním faktorem. Vidíme, že kolem korona krize je také korona obchod.
Z mého pohledu je otázkou deseti minut, aby z ministerstva přišel k záchraně životů lidí a jejich zdraví pokyn „druhá dávka se bude podávat později, teď se soustřeďme plnou parou na první dávku“. Toto je klíč k tomu celému a k tomu běžná hygienická opatření. Ne nějaké restrikce, že nemůžete vyjít z domu na pět kroků. To ničemu nepomůže. Nákaze nejde zcela zabránit.
Virus je všude kolem, budeme s ním žít i nadále. Důležité je to, aby se nerozvinula těžká forma infekce. Díky očkování první dávkou tomu můžeme úspěšně čelit.
Autor: Kamila Fuchsová
