Dezinformátoři vydělávají na strach a obavách. Měsíčně si přijdou i na statisíce korun

Státní instituce nevědomě platily za inzerci i konspiračním webům. Tomu má nyní předcházet metodika pro mediální zakázky.

Internetových stránek s nepravdivým a matoucím obsahem stále přibývá. Dezinformační a konspirační portály mohou mít negativní vliv na společnost a například ohrožovat bezpečnost veřejnosti. I takové weby však získávají peníze například i z veřejných zakázek, a to prostřednictvím inzerce státem ovládaných podniků, jako například ČEZ, České dráhy či Česká pošta. Ministerstvo pro místní rozvoj proto připravilo metodiku, která pomůže veřejným institucím zajistit, aby se jejich inzerce neobjevovala na portálech, které by mohly poškodit jejich dobré jméno.

Dle tiskové mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Veroniky Hešíkové často veřejné instituce nemají informace o tom, že jimi placená inzerce se objevuje i na konspiračních webech. „Tyto zakázky obvykle zajišťují mediální agentury, kterým státem vlastněné podniky a veřejné instituce v tomto směru nedávají žádná omezení,“ uvedla.

To má změnit nová metodika. „Zadavatelé si mohou ve formě obchodní podmínky stanovit konkrétní pravidla, podle kterých se jejich inzerce zobrazí pouze v médiích, jež dostatečně splňují etické nebo žurnalistické standardy. Jako vodítko si mohou vybrat z palety nástrojů, které jsou v daném okamžiku aktuální,“ popsala Hešíková.

Díky inzerci si provozovatelé konspiračních webů přijdou na nemalé peníze. „Touha vydělat peníze na strachu, obavách nebo frustraci by měla být co nejvíc potlačovaná. Vždyť největší české dezinformační weby si vydělají nižší jednotky statisíců za měsíc právě na reklamě, velmi často díky nevědomosti inzerentů. Ti tak podstupují nejen finanční, ale i reputační rizika,” uvedl spoluzakladatel spolku Nelež, který bojuje proti dezinformacím, Roman Číhalík.

Dezinformační portály a fake news ale nepoškozují jen inzerenty. Představují riziko například i pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek. Proto se bojem proti dezinformacím zabývá mimo jiné i Ministerstvo vnitra. „K tomu lze dodat, že dezinformace nepředstavují pouze „teoretické“ nebezpečí, ale manifestují se zcela konkrétně v páchání trestné činnosti a narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Příkladem může být případ Jaromíra Baldy, který pod vlivem dezinformací spáchal v roce 2017 teroristický útok (za který byl odsouzen), nebo případ útoku na prezidenta České lékařské komory ze strany dezinformátora Patrika Tušla a jeho příznivců během pandemie COVID-19 (Tušl byl odsouzen za vydírání a vyhrožování), ale také násilnosti, které vyvolali příznivci demonstrace Česko proti bídě organizované dezinformátorem Jindřichem Rajchlem dne 11. března 2023,“ uvedla tisková mluvčí Ministerstva vnitra ČR Hana Malá s tím, že původci dezinformací mají daleko efektivnější prostředky, jak dosahovat relativně levně, rychle a efektivně svých cílů oproti těm, kteří jsou dezinformacím vystavováni. „Činí tak především skrze zneužívání informační otevřenosti demokratických společností a zneužívání jejich důležitých principů. Zásadní roli v šíření dezinformací hrají i bezprecedentní možnosti, které nabízí prostředí internetu a zejména digitálních platforem,“ uvedla Malá.

Ministerstvo vnitra se tak v rámci své působnosti snaží zvyšovat povědomí o hrozbě dezinformací například na svých stránkách, či prostřednictvím Centra proti hybridním hrozbám.

Přes svoji potenciální nebezpečnost, kterou dezinformace představují, je jejich šíření obtížně kontrolovatelné. „Policie ČR řeší trestné činy a přestupky, samotné šíření dezinformace v drtivé většině nenaplňuje skutkovou podstatu žádné z těchto institutů, takže Policie ČR není tou oprávněnou institucí, která by se měla jimi zabývat. Pouze v případě, že rizikovost a intenzita přesáhne hranici potřebnou pro trestný čin šíření poplašné zprávy, tak se jimi v rámci prověřování zabýváme,“ uvedl tiskový mluvčí Policie ČR Ondřej Moravčík.

Situaci navíc neulehčují ani nejmodernější technologie a například ani umělá inteligence. „Obsah vygenerovaný umělou inteligencí může být použitý k šíření nepravdivých informací použitých v dezinformačních kampaních. Prostřednictvím článků a blogových příspěvků nebo zpráv v sociálních médiích mohou spamaři manipulovat s veřejným míněním nebo propagovat své vlastní programy. Chatboty poháněné umělou inteligencí by zase mohly být použity v sofistikovaných útocích sociálního inženýrství, manipulovat s konverzacemi, shromažďovat osobní údaje a klamat jednotlivce, aby poskytli citlivá data ve prospěch spammera. Samostatnou kapitolou je hlasový phishing, kdy spammer použije AI ke generování realistických hlasových nahrávek pro hlasové phishingové útoky. Vytvářením generovaných hlasů, které přesvědčivě působí lidsky,“ říká Jakub Olexa, ředitel společnosti Mailkit.

Je proto důležité zvyšování mediální gramotnosti společnosti. „Nejúčinnější obranou proti dezinformacím je samozřejmě vzdělávání už od nejmladších let. Je potřeba zvyšovat schopnosti lidí dezinformace rozpoznat, o což se snažíme i v programech Digitálního Česka. To je ale běh na dlouhou trať,” uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

Autor: Eva Čepičková