Na boj proti suchu půjde ročně 16 miliard

Slabé srážky a vysoké teploty. Situace, která se každoročně opakuje. Zhoršuje se takzvané zemědělské sucho, to znamená sucho v půdě do hloubky jednoho metru. Ministerstvo zemědělství nově oznámilo, že má hotový komplexní plán na příští léta, jak situaci zlepšit a udržet více vody v krajině. Na prevenci proti suchu bude dávat ročně téměř šestnáct miliard. 

Takzvaná Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky je vypracovaná pro období mezi léty 2023 až 2027. Ministerstvo zemědělství na ní spolupracovalo s ministerstvem životního prostředí. Cíl je jasný, a sice zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje.  Stát tak bude v příštích letech podporovat výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů a kanalizací, pozemkové úpravy, které vracejí vodu do krajiny, a propojování vodárenských soustav, aby bylo možné v případě sucha přivést vodu do postižených míst.

„Koncepce ochrany před následky sucha je zásadní materiál, ve kterém popisujeme, jakým způsobem se dlouhodobě chystáme zmírňovat dopady klimatické změny. Vycházíme při tom z nejmodernějších poznatků a inspirujeme se také zkušenostmi z realizace opatření v uplynulých letech. Musíme být včas připraveni na budoucí výskyt sucha, nerovnoměrných srážek a nárůst teploty vzduchu,“ přiblížil dnes už bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Podle spolugestora koncepce ministra životního prostředí Petr Hladík se potřebujeme adaptovat o to více a rychleji, protože z aktuálního vyhodnocení hydrologické situace a v koncepci modelovaných scénářů lze očekávat nárůst teploty vzduchu o více než dva stupně Celsia ještě před rokem 2040. 

„Nutnost realizace adaptačních opatření, zejména efektivních opatření k zajištění vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zabezpečení energetických zdrojů a současně i k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci, je o to naléhavější,“ vysvětluje Hladík.

Problematice sucha se věnují i kraje. Uvědomují si, že situace je vážná. Například Pardubický kraj v roce 2018 založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který na základě dostupných dat o krajině zpracoval Regionální systém adaptačních opatření, který schválili krajští zastupitelé.

„Cílem práce Institutu je upozornit na konkrétní místa v krajině, kde hospodaření s vodou potřebuje nějaké opatření. Náplní činnosti Institutu je zejména vytvoření studie a následně projektové dokumentace, která je předána obci nebo jinému investorovi vlastního opatření, které je realizováno i pomocí dotačních prostředků. Nejedná se však jen o projektovou činnost, Institut je sám investorem některých opatření, například se jedná o protipovodňové opatření v obci Jenišovice, revitalizaci Banínského potoka, velkým projektem je revitalizace řeky Svitavy s cílem zlepšení jímacího území pro podzemní vodu, která tvoří zásobárnu pitné vody pro město Brno,“ prozrazuje mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.  

Způsoby, jak udržet vodu v krajině a zmírnit sucho, hledá také Jihomoravský kraj. Sucho na území jižní Moravy totiž jednoznačně patří k extrémním situacím s nejvážnějšími environmentálními i ekonomickými a sociálními důsledky v Česku. Jihomoravský kraj má pro letošek například dotační program pod názvem Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu v roce 2023. Prostředky na boj proti suchu musíme udržet. Jihomoravská krajina to potřebuje. Letos máme na tyto aktivity nachystáno 20 milionů korun,“ konstatuje hejtman Jan Grolich.

„Sucho na území jižní Moravy jednoznačně patří k extrémním situacím s nejvážnějšími environmentálními, ekonomickými a sociálními důsledky v České republice. Tento fenomén v Jihomoravském kraji negativně ovlivňuje celou řadu ekosystémových služeb od zemědělské a lesní produkce, přes půdní funkce a biodiverzitu, kvalitu života obyvatel a v některých situacích i hospodářství. Nehodláme jen tak přihlížet, a proto jdeme obcím a jednotlivcům naproti a pomáháme jim s adaptačními opatřeními na tyto negativní změny klimatu,” souhlasí náměstek pro životní prostředí Lukáš Dubec.

Jihomoravský kraj má v plánu i další kroky, jak bojovat proti suchu. Mezi nejnovější projekty například patří  zajištění vodního zdroje při rostoucím riziku sucha v zemědělském příhraničním regionu Weinviertel a Jižní Moravy nebo projekt projekt „Plants4Cooling“, který je zaměřený na zavádění nových specializovaných jednoduchých metod měření a výpočtu chladicího efektu rostlin, výsadbová opatření, výzkum nejvhodnějších substrátů pro použití na výsadbu popínavých rostlin v nejvíce horkem postižených tepelných ostrovů center měst, výzkum v oblasti zasakování vody v městském prostředí v odvislosti od různých druhů výsadbových substrátů a vlastností půdy v lokalitě a rozvíjení zvyšování odolnosti celého regionu proti dopadům klimatických změn a snižování rizika sucha v území.

Autor: Veronika Vindišová