Chytré město: To je synergie, více příležitosti a méně limitů

Chytré město nebo chytrý region… co si pod tímto představit? Město a region jsou konkrétně vymezená území a chytrá řešení jsou především o konkrétních lidech, kteří v těchto městech a regionech žijí. Zeptali jsme se proto zástupců měst i krajů, jak se jim daří vize „smart“ řešení docílit.

„Jde o používání zdravého selského rozumu, o vytváření příležitostí a využívání moderních technologií. Nehledáme složitosti, ale naopak se snažíme využívat zkušenosti a inspirovat se nápady, které už v jiných evropských městech fungují delší dobu a jsou osvědčené. Tyto zkušenosti se pak snažíme přizpůsobit podmínkám našeho města a aplikovat je i u nás,“ říká k zavádění chytrých řešení Věra Palkovská, primátorka Třince, s tím, že jde o taková, která lidem zpříjemní a usnadní život, a která přinesou dlouhodobý zisk, ne jen ten okamžitý.

Podle Filipa Poňuchálka, tiskového mluvčího města Brna, si lze chytré město představit jako místo, které v maximální možné míře využívá svého potenciálu, zdrojů i lidských kapacit.

Chytré město není jen o technologiích, i když jejich zavádění ke zvýšení kvality života a zvýšení efektivity služeb občanům jednoznačně patří. „Je to i město, které se zajímá o názory a připomínky svých obyvatel. Nebojí se zavádět inovace a podporovat je u jiných subjektů,“ míní Poňuchálek.  

Zavádění konceptu chytrých měst do praxe je ovšem konstantní a dynamický proces, který je založený na propojování všech složek tzv. ekosystému. „Nejdůležitější je proto mít na začátku vizi, čemu se v rámci relativně širokého konceptu chytrých měst věnovat – a dle toho volit postupné kroky k realizaci,“ dodává Filip Poňuchálek.

Pomáhají průzkumy i dobrá praxe odjinud

Odhaduje se, že v roce 2050 bude 70 % populace žít ve městech (dnes je to 50 %).  Města musí projít zásadní změnou, aby tento nápor ustála. „Z průběžného průzkumu realizovaného v rámci projektu Smart akcelerátor Pardubického kraje II  víme, že obce mají největší zájem o chytrá řešení v oblastech odpadového hospodářství a rekonstrukci veřejného osvětlení. Další jejich prioritou je komunikace a infrastruktura. S tím je ale také spojeno zabezpečení infrastruktury podporující chytré technologie. Mají sloužit k tomu, aby města fungovala efektivněji, šetřila životní prostředí a byla dobrým místem pro život,“ dodává Miroslav Janovský, vedoucí odboru rozvoje Pardubického kraje.

„Koncept chytrého města či regionu je cesta, jak naplnit základní cíl tohoto konceptu a tím je podle mne vytvoření lepšího místa pro život za využití možností moderních technologií, inovativních postupů, ale také zdravého rozumu. Nikdy by nemělo být cílem instalovat tisíce senzorů, stovky IT systémů, ale cílem musí být kvalitativní změna v životě lidí. Dostatek objektivních informací pro rozhodování, více zdravějšího životního prostředí, méně dopravních nehod, levnější energie, lepší zdravotní a sociální péče. Obecně, méně limitů, více příležitostí,“ říká náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast regionálního rozvoje Pavel Šoltys.

Samozřejmou podmínkou je zpřístupnit tato chytrá zařízení veřejnosti nebo je zprostředkovat do každé domácnosti. V návaznosti pak je třeba vzdělávat občany, a to především starší generaci.

„Základem pak je, aby se o nich lidé dozvěděli. Dostupnost a vstup do aplikace musí být jednoduchý, aby byla využitelná pro co nejvíce uživatelů a neodrazovala složitostí. Je potřeba je průběžně občanům připomínat,“ míní Jaroslav Parma, referent pro styk s veřejností města Boskovice.

 Město versus region

S chytrým městem také úzce souvisí chytrý region. Ovšem aktivity související s těmito dvěma odlišnými pojmy nelze zaměňovat. „Jedná se o odlišné přístupy komunikace s veřejností a dopady do velikosti území z hlediska samostatné působnosti kraje,“ uvádí Adéla Knotková z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Podle ní v rámci regionu záleží na otevřené komunikaci a participaci s různými aktéry z veřejného, soukromého i neziskového sektoru a hlavně na dlouhodobém cíleném plánování.

„V případě Jihomoravského kraje je ambicí hledat systémová Smart řešení, tedy taková, která budou mít plošný dopad na co největší území v rámci Jihomoravského kraje. Praxe začíná na znalostech a potřebách území (cílové skupiny) za účasti participace veřejnosti, schopnosti a znalosti tyto potřeby transformovat do smysluplného záměru se zapojením technologií k realizaci, získání finanční a rozhodovací podpory od vedení odpovědného subjektu a ve finále je třeba disponovat týmem zapálených a šikovných lidí, kteří zajistí realizaci a zmapují následnou odezvu cílové skupiny jako uživatelů,“ uvádí Adéla Knotková s tím, že Jihomoravský kraj realizuje některé aktivity, které se dají  jako chytrá řešení pojmenovat. Konkrétně nyní v souvislosti s tvorbou Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+ se zpracovávají pilotní projektové záměry s významným uplatněním prvků konceptu SMART region.

To v Olomouckém kraji mají v rámci projektů chytrého regionu nastavený proces posuzování těchto chytrých řešení. „Máme pro jednotlivé oblasti vytvořené pracovní skupiny, ve kterých působí experti v daných oblastech. Z velké části posuzujeme zkušenosti z podobných řešení, která byla nasazena v jiných krajích ČR nebo i v zahraničí, konzultujeme tato řešení se zástupci akademického sektoru a u větších projektů zadáváme i vypracování studií proveditelnosti, jejichž součástí velmi často bývá i průzkum využitelnosti, průzkum trhu nebo předběžné tržní konzultace,“ popisuje Pavel Šoltys s tím, se v Olomouckém kraji velmi intenzivně věnujeme i konceptu Chytré vesnice. „Je to ale proto, že vnímáme zodpovědnost za rozvoj inteligentních technologií i v místech, která by jinak měla ztížený přístup k těmto technologiím. Ať již z finančních důvodů nebo z nedostatku vlastních odborníků. Jsme přesvědčeni, že toto je například jedna z cest, jak motivovat lidi, aby žili nejen ve velkých městech, ale aby měli srovnatelný komfort i v té nejmenší obci a mohli si užívat výhodu klidu, bezpečí a zdravého ovzduší. Jsme převážně vesnický region a i proto bychom na obyvatele vesnic neměli zapomínat. Toto je podle mne také ukázka naplnění vize chytrého regionu.“

Anketa

Můžete za váš kraj/město uvést příklady povedených chytrých projektů?

Pavel Šoltys, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast regionálního rozvoje

Za chytrý projekt považuji vytvoření jednotného odbavovacího systému primárně navázaného na platební kartu cestujícího v prostředcích veřejné hromadné dopravy kraje, který je výsledkem práce Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.

Věra Palkovská, primátorka Třince

O odvaze a chuti pouštět se v Třinci do předstihových věcí a témat svědčí mj. zavedení flotily 10 elektrobusů do třinecké městské hromadné dopravy a pořízení dobíjecích stanic pro elektrobusy, elektromobily i elektrokola. V duchu čisté mobility podporujeme cyklodopravu jako jednu z cest, jak pomoci životnímu prostředí. Přibyly vyhrazené pruhy pro cyklisty, cyklotrasy, cyklostezky, veřejné pumpičky, servisní stojany, elektronabíječky a v neposlední řadě pamatujeme i na bezpečné parkování kol v cyklověži.

Jana Pelcová, tisková mluvčí města Břeclavi

V Břeclavi máme několik „chytrých“ projektů. Například systém chytrého odpadového hospodářství, kde město získává data o odpadech, ke kterým by se jinak dostávalo obtížně. Pomocí dat se snaží udělat systém co nejvíc „na míru“ uživatelům a zároveň ušetřit finance. Systém je postavený tak, že lidé získají slevu za třídění odpadu a výhodu, že plast a papír jsou jim odvezeny přímo od rodinného domu. Díky „chytrým“ technologiím a jejich propojování se nám třeba také podařilo rozjet nový infokanál a postavit vysílání vlastní digitální kabelové televizi města vlastními silami. Kabelová televize se tak stává dalším komunikačním kanálem pro občany, kteří se těžko dostávají k internetovým řešením komunikace.  

Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí města Brna

Z projektů realizovaných v poslední době je potřeba zmínit BrnoID. Jedná se o e-shop městských služeb, který v současné době využívá téměř 136 tisíc obyvatel města Brna a jeho okolí. Tento e-shop nabízí rostoucí nabídku online služeb a počítá s jejím rozšiřováním i do budoucna. Můžete si zde koupit jízdenku do městské hromadné dopravy, zaplatit poplatek za komunální odpad, pořídit turistickou kartu, průkazku do knihovny i zoologické zahrady, zakoupit čipové hodinky na sportovní aktivity, prodloužit pronájem místa na hřbitově nebo řešit rezidentní parkování.

Úspěšným projektem zapojujícím občany do rozhodování o části rozpočtu města je i Dáme na vás. Obyvatelé Brna mohou v rámci participativního rozpočtu navrhovat projekty ke zlepšení kvality občanského života, které jsou následně realizovány.

Miroslav Janovský, vedoucí odboru rozvoje Pardubického kraje

Příkladů dobré praxe (tzv. Smart řešení) lze v Pardubickém kraji najít několik. Město Svitavy například implementovaly smart toalety ve Vodárenském lese. V Červené Vodě je vybudovaný zkušební včelín.

Příkladem využití chytré signalizace je Vysoké Mýto nebo projekt Smart Water Meter v Hlinsku. Základem je, aby obce měly dostatečné informace o této problematice včetně přístupu k příkladům dobré praxe a naučily se tuto problematiku řešit systémově s využitím svých koncepčních dokumentů.

Autor: Kamila Fuchsová