Daně ve střední a východní Evropě vlivem pandemie klesaly

Mezinárodní auditorská a poradenská společnost Mazars vydává již podeváté daňového průvodce „CEE Tax Guide“, který podnikatelům a investorům nabízí unikátní porovnání daňových systémů v 21 zemích regionu střední a východní Evropy. Publikace, ve které jsou kromě států Visegrádu, zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen. Podle průvodce globální pandemie vyvolala několik změn daňových systémů. Studie zároveň sleduje dlouhodobé trendy a to z důvodu, že investiční rozhodnutí obchodních korporací jsou založeny také na analýze trendů a změn v regionálních daňových režimech.

„Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly daňovou zátěž snížit. Například lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu,“ říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice a dodává: „Do budoucna se v souvislosti s tlakem na veřejné finance dá očekávat, že vlády jednotlivých zemí se zaměří na zavedení nových daní (např. digitální daň) či budou intenzivněji vykonávat daňové kontroly ve firmách.“

V roce 2021 se obecně daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí spíše snižovaly, mezi jednotlivými zeměmi regionu však převládají významné rozdíly. Česká republika se vrátila k progresivnímu zdanění, které je uplatňováno mimo jiné v Rakousku, Německu, Slovinsku, Chorvatsku a na Slovensku. Ostatní země, například Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina a Maďarsko, stále uplatňují jednu sazbu daně z příjmů fyzických osob.

Až 30 procentních bodů rozdíly v zemích regionu v nákladech na mzdy zaměstnanců

Regionální průměr celkových mzdových nákladů zaměstnavatelů zůstává nezměněn na 160 procent čisté mzdy, ale tato hodnota se v jednotlivých státech výrazně liší. U daní a povinných odvodů činí poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám v průměru 15 procent, ale mezi nejnižšími a nejvyššími příspěvky zaměstnavatele je rozdíl více než 30 procentních bodů. Extrémní rozdíl představuje výše povinného pojištění v Rumunsku a na Slovensku. Zatímco v Rumunsku činí odvody pod 5% hrubé mzdy, naopak na Slovensku dosahují až 35,2 % hrubé mzdy. Česká republika je v rámci regionu zemí s druhou nejvyšší sazbou. Náklady na práci zaměstnance v ČR se tak v porovnání s jeho hrubou mzdou zvyšují o 33,8 %.

Pokud jde o povinné odvody zaměstnavatelů, významné změny zavedlo např. Maďarsko. Snížením odvodů na sociálním pojištění o 2 procentní body, účinným od 1. července 2020, se poměr mzdových nákladů maďarských firem stal konkurenceschopnějším oproti ostatním zemím střední a východní Evropy. Navíc další snížení nákladů zaměstnavatele o 2 procentní body bude zavedeno od července 2022.

Země CEE regionu vykazují velké rozdíly ve výši minimálních mezd. Minimální mzda v zemích V4 se pohybuje mezi 400 a 630 EUR, naproti tomu v Německu a Rakousku dosahují minimální mzdy na poměry regionu vysokých částek v rozmezí 1700–1900 EUR. V posledních letech se minimální mzda v několika zemích regionu (Bosna a Hercegovina, Srbsko a Lotyšsko) výrazně zvýšila. Dlouhodobě platí, že minimální mzdy jsou nejnižší v Kosovu (170 EUR), na Ukrajině (173 EUR) a v Albánii (242 EUR).

V Česku se minimální mzda v lednu 2021 oproti předchozímu kalendářnímu roku zvýšila o 600 Kč na současných 15 200 Kč. Dle lednového směnného kurzu se tak dostala na hodnotu 587 EUR, což ve srovnání například s ostatními státy Visegrádu znamená třetí příčku. Zatímco v Polsku pobírali zaměstnanci s minimální mzdou 624 EUR, na Slovensku 623 EUR, v Maďarsku dokonce jen 460 EUR.

Průměrná úroveň mezd v eurech se nejvíce zvýšila v soukromém sektoru, o 14 % v Německu, ale také o 5-10 % na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. Hodnota průměrného platu v Česku dosahovala výše 1368 EUR, což představuje nejvyšší průměrnou úroveň mezd ze zemí Visegrádu. Zatímco v Polsku průměrná mzda činila 1331 EUR, v Maďarsku a na Slovensku pobírali zaměstnanci v porovnání hrubých mezd přibližně o 200 eur méně (1147 EUR respektive 1113 EUR). Průměrná mzda je ze států střední a východní Evropy dlouhodobě nejvyšší v Německu (3978 EUR) a v Rakousku (3108 EUR), nejnižší jsou naopak podobně jako u výše minimálních mezd průměrné výdělky v Kosovu (400 EUR), na Ukrajině (432 EUR) a v Albánii (485 EUR).

(red)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.