Cenný odpad. Za vytříděný pěnový polystyren odběratelé rádi zaplatí

Ročně ho v Česku vzniká kolem 7500 tun. Přitom se velmi dobře recykluje a na trzích je o něj zájem. Obce i odborníci proto hledají cestu, jak co nejefektivněji sbírat odpadní pěnový polystyren (EPS). Například v Kralupech nad Vltavou už přes rok funguje pilotní projekt spočívající v umístění kontejnerů na tento typ odpadu na sídlišti.

Použitý EPS má řadu využití. „Pokud je vytříděn čistý obalový EPS, může být použit na výrobu suroviny pro nové výrobky z EPS, čímž je splněna podmínka cirkularity, nebo je přegranulován na krystalový polystyren a následně je možné tento granulát použít k výrobě suroviny pro EPS nebo XPS (extrudovaný polystyren),“ popsal předseda sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Odřezky ze stavebního polystyrenu je podle něj možné po podrcení přidat v určitém poměru do nových izolačních výrobků z EPS. Znečištěný například z dotřiďovacích linek je zase možné použít jako izolační zásyp nebo do lehčených betonů. Pokud je stavební EPS velmi znečištěn, například z demolic, lze ho využít alespoň jako palivo ve spalovnách a získat z něj energii. „Nejhorší je ukládání odpadního EPS na skládkách. To již řeší nový odpadový zákon, který postupně omezuje možnost skládkování materiálů s vyšším energetickým obsahem,“ doplnil Zemene.

Kvůli čistotě je nejlepší způsob nakládání s EPS jeho odvoz rovnou do sběrného dvora. „Tam ho roztřídí na stavební a obalový, zbaví nežádoucích příměsí jako jsou různé lepící pásky, štítky a podobně a připraví pro odvoz k recyklátorovi,“ popsal Zemene.

Pro sídliště je dle něj vhodná druhá možnost, kdy se vedle ostatních kontejnerů na tříděný odpad umístí i ten na EPS, který město pravidelně sváží do sběrného dvora. Pilotní projekt tohoto typu testují od loňského července v Kralupech nad Vltavou. „Ve spolupráci s městem jsme tam  instalovali samostatnou nádobu na třídění obalů z pěnového polystyrenu na jednom z místních sídlišť. Lidé s přilehlého okolí možnost využívali. Od zahájení projektu bylo v prvním roce provozu realizováno 25 svozů s průměrnou hmotností vytříděného EPS 8,5 kilogramu. Celkem bylo takto za rok vytříděno 215 kilogramů, což představuje 43 metrů krychlových volně ložených obalů,“ vypočetl Zemene. Kontejner tak podle něj ušetřil prostor 40 klasických kontejnerů na plastový odpad.

Předseda dodal, že i když se v kontejnerech objevoval i nežádoucí odpad, kvalita EPS byla vysoká. „Po úspěšném ročním provozu první nádoby na separovaný sběr z domácností byly v Kralupech nad Vltavou v říjnu 2022 instalovány další dvě nádoby, opět v blízkosti bytových domů. Předpokládáme, že se tak celkové roční množství odpadního EPS zvýší na 600 kilogramů, což je 130 metrů krychlových, tedy objem, který by jinak naplnil 120 klasických kontejnerů. To se zákonitě projeví i na počtu svozů žlutých kontejnerů, tedy i na výdajích za tuto službu. Vytříděný EPS lze naopak prodat a získat tak peníze na pokrytí nákladů s tím spojených,“ zhodnotil Zemene.

Do nádob mají lidé vhazovat jen EPS z domácností, například od zboží. Stavební je nutné dovézt do sběrného dvora. Ten vyrobený před rokem 2015 obsahuje dnes už zakázaný zpomalovač hoření, takže by měl putovat rovnou do spalovny průmyslového odpadu.

Kralupští jsou také spokojení. „Máme s tímto zatím dobré zkušenosti. Hlavní benefit je v tom, že se nám postupně uvolňují žluté kontejnery na plasty, které bývaly často přeplněné. Další výhodou je, že naše technické služby dokážou zpracovaný materiál ještě prodat. Je určitě dobře, že tento materiál může ještě dále sloužit,“ zhodnotil místostarosta města Vojtěch Pohl.

Možnosti sběru pěnového polystyrenu představili zástupci EPS ČR na seminářích pořádaných Eko-komem představitelům asi pětistovky obcí. Z nich některé projevily zájem o podrobnosti k speciálním nádobám. Jednou z nich byla i Ratiboř na Vsetínsku. „Polystyren je velký a těžko skladný materiál, který zabírá hodně místa v tradičním kontejneru. Proto by bylo lepší mít kontejnery jen na něj,“ vysvětlil místostarosta Michal Mrlina.

Zda ale Ratiboř k pořízení skutečně přistoupí, ještě není rozhodnuto. „Původně jsme mysleli, že kontejnery umístí sdružení, ale byla by to investice obce. Také bychom si museli sami najít odběratele odpadu,“ poznamenal Mrlina.

Ke speciálním nádobám na pěnový polystyren má rezervovaný postoj specialista na odpady ekologické neziskovky Arnika Milan Havel. „Mohou to zkusit, ale podle mého jsou pak vysoké náklady na svoz, pokud se ve velkém městě vytvoří opravdová síť kontejnerů. A pokud jich je jen pár a lidé k nim musí jezdit, mohou odpad rovnou odvézt do sběrného dvora,“ poznamenal.

Zdůraznil přitom, že pěnového polystyrenu už dobře funguje kvůli jeho slušné tržní hodnotě. „Dokážu si představit i jeho sběr ve vícekomoditních kontejnerech a následné vytřídění na moderních dotřiďovacích linkách,“ naznačil Havel.

Alternativa společného sběru je podle Zemeneho reálná, ale ne preferovaná. „Takto vytříděný EPS se bohužel ve svozovém autě rozdrtí a kontaminuje obsahem ostatních plastových nádob, takže jeho recyklace je značně omezená, ale presto možná. Lze ho využít k výrobě lehčeného betonu,“ konstatoval.

Pěnový polystyren v Česku

– podle studie společnosti INCIEN z roku 2020 vznikne v ČR ročně cca 7500 tun odpadního EPS

– z toho 6000 tun pochází z obalů a 1500 tun ze stavebnictví

– 1500 tun jsou průmyslové obaly jako přepravky na komponenty pro televize a auta, z nichž je recyklováno takřka 100 %

– 2000 tun jsou obaly z obchodních řetězců jako ty na čerstvé ryby, elektroniku či skupinová balení potravin, vytřídí se jich 70 – 80 %

– 2500 tun jsou obaly z domácností, vytřídí se jich 30 – 40 %

-více informací lze nalézt na webových stránkách www.recyklujemepolystyren.cz

Autor: Petr Jeřábek