Participativní rozpočty: Občané mají zájem o veřejné dění

Přímo rozhodovat o tom, jaké projekty se ve městě či obci uskuteční. To umožňuje lidem participativní rozpočet. V České republice už participativní rozpočet využívá několik desítek měst a obcí a zrealizovala se díky němu už řada projektů. Nejčastěji se jedná o stavbu nových hřišť a sportovišť či kultivace veřejných ploch.

Princip participativního rozpočtu spočívá ve vyhrazení části peněz z ročního rozpočtu města, o jejímž využití rozhodují přímo občané. Ti totiž mohou podávat návrhy, co by se mělo v jejich městě vylepšit. S vedením města se poté setkávají a diskutují nad podanými návrhy. O tom, který z návrhů nakonec radnice zrealizuje, rozhodnou lidé hlasováním.

V některých částech světa už participativní rozpočet funguje řadu let a pomáhá tak lépe se zaměřit na konkrétní požadavky obyvatel. V posledních letech se začíná prosazovat i v České republice, kde si jej vyzkoušelo už více než osm desítek měst a obcí. Mezi nimi je například Brno, Blansko, Žďár nad Sázavou, Zlín, Znojmo, Jeseník, Opava, Nový Jičín, Havířov či Orlová. „V Orlové jsme zavedli participativní rozpočet před dvěma lety. První ročník byl víceméně zkušební, kdy jsme netušili, s jakým ohlasem se tento krok u veřejnosti setká. Občané využili možnosti a zaslali do prvního ročníku čtrnáct návrhů na projekty ke zvelebení veřejných ploch,“ přiblížila tisková mluvčí Městského úřadu Orlová Nataša Cibulková.

Druhým rokem už běží participativní rozpočet také v Blansku. „Zájem občanů o participativní rozpočet roste. Svědčí o tom počty přihlášených projektů. V roce 2019 se v participativním rozpočtu sešlo devět projektů. Čtyři z nich splnily podmínky a postoupily do závěrečného hlasování. Letos občané přihlásili osmnáct projektů. Až do konce listopadu se hlasuje o deseti z nich, které splnily podmínky,“ uvedla tisková mluvčí Městského úřadu Blansko Pavla Komárková.

Návrhy na využití peněz z participativního rozpočtu se nejčastěji týkají oživení a kultivace veřejného prostoru. „Ať už jde o revitalizace nebo zakládání parků, vysazování zeleně, doplňování mobiliáře, budování dětských hřišť a sportovišť. Často se také setkáváme s projekty zaměřenými na cyklistickou dopravu. Objevují se ale také tzv. měkké projekty jako pomoc onkologicky nemocným dětem apod.,“ vyjmenovala Radka Loukotová z tiskového střediska brněnského magistrátu, kde participativní rozpočet funguje už od roku 2017.

V uplynulých letech se už díky participativnímu rozpočtu podařilo zrealizovat celou řadu projektů. „V roce 2019 získal nejvíce hlasů projekt Zastřešení postranní části sportovního areálu za kulturním domem na Těchově,“ uvedla blanenská tisková mluvčí s tím, že projekt město zařadilo do rozpočtu na rok 2020 a v současné době se realizuje. „Druhé místo obsadil projekt Rozšíření dětského hřiště u kruhového objezdu na ulici Bezručově,“ uvedla Komárková. Na tento projekt už ale v participativním rozpočtu nezbyly peníze. „Město jej ale přesto realizovalo letos na jaře, jen z jiné kapitoly rozpočtu,“ vysvětlila Komárková.

První projekty z participativního rozpočtu už jsou hotové například i v Orlové. „Došlo k vylepšení dětského hřiště na Okružní ulici, vzniklo tam nové pískoviště se zákrytem, houpačky a kolotoč. Přibyly lavičky. Vybudovalo se psí hřiště s prvky agility a s lavičkou,“ vyjmenovala tisková mluvčí Orlové Nataša Cibulková s tím, že dalším projektem bylo dětské hřiště v Orlím kaňonu za 470 tisíc korun. „Je tam nejdelší osmimetrová skluzavka a řada dalším dětských prvků s tím, že se rýsuje další možnost zdokonalení hřiště v příštím roce, opět v rámci participativního rozpočtu,“ přiblížila Cibulková.

Ohlasy obyvatel měst na participativní rozpočet jsou většinou kladné. „Ohlasy jsou převážně pozitivní a případné negativní ohlasy jsou pravidelně vyhodnocovány a jsou podkladem pro úpravy pravidel participativního rozpočtu,“ uvedla brněnská tisková mluvčí.

Například v Žďáru nad Sázavou ale zájem občanů o zapojení do rozhodování o využití peněz klesá. „V prvních letech byl zájem poměrně veliký. V roce 2019 ale už přišly jen dva návrhy,“ uvedl tiskový mluvčí Městského úřadu Žďár nad Sázavou Matěj Papáček s tím, že ve městě fungoval participativní rozpočet od roku 2016. V letošním roce už Žďárská radnice participativní rozpočet nevyužila. „V roce 2020 nebyl vyhlášen další ročník Participativního rozpočtu, protože bylo třeba dokončit projekty z předešlých ročníků a připravit další,“ vysvětlil mluvčí Městského úřadu Žďár nad Sázavou Matěj Papáček.

Finanční částka, kterou si jednotlivá města pro participativní rozpočet vyhradí, závisí na velikosti města či obce, na jeho celkovém rozpočtu a na rozhodnutí vedení města. Například v Brně mohou lidé pro ročník 2020/2021 hlasovat o projektech za celkem 33 milionů korun. V Blansku je to šest set tisíc korun a například v Orlové je to jeden milion korun.

Autor: Eva Čepičková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.