Nové zákony o obecních samosprávách. Přináší nové společenství obcí i změny v odměňování zastupitelů

Dne 1. ledna 2024 vstoupila v účinnost vládní novela zákonů o obcích a krajích č. 418/2023 Sb., která mimo jiné zavádí nový typ společenství obcí, změny v odměňování zastupitelů nebo výslovnou právní úpravu distančního jednání zastupitelstev.

„Novela obcím a krajům pomůže efektivněji a hospodárněji fungovat. Nepřináší nové zatížení povinnostmi, naopak ulehčí a zjednoduší to, co lidem v obcích a krajích komplikuje práci,“ uvedl k tomu ministr vnitra Vít Rakušan.

Nové společenství obcí umožní personální sdílení úkolů 

Zavádí se nový institut společenství obcí. Dosavadní právní úprava umožňovala dobrovolnému svazku obcí pouze výkon samostatné působnosti, z praxe přitom dle předkladatele návrhu vyplynulo, že by bylo potřeba obcím umožnit spolupráci i při výkonu přenesené působnosti, k čemuž jim má být umožněno sdílet odborný personální aparát. Jak zdůrazňuje Ministerstvo vnitra, nové společenství obcí není obdobou již existujícího dobrovolného svazku.

„Společenství obcí umožní hlubší spolupráci mezi obcemi v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností. Členským obcím pomůže efektivněji plánovat různé aktivity a realizovat rozvoj v řadě činností, například při plánování péče o seniory, zajišťování školní i předškolní docházky, řešení odpadů či dopravních služeb. Se snížením administrativy, zvýšením kvality a rychlosti rozhodování či s úsporou nákladů pak obcím pomůže tzv. létající úředník. Půjde o úředníka, kterého budou členské obce společenství obcí sdílet především pro výkon státní správy,“ dodává Klára Dlubalová z Ministerstva vnitra.

Jsou to právě menší obce, kterým chybí odborníci na některé z činností, které musí zajišťovat. Sdílení umožní profesionální provádění těchto činností, a přitom ušetří jak peníze, tak čas.

Postavení společenství obcí může v souladu s novým § 53b obecního zřízení získat pouze takový svazek obcí, jehož členy je alespoň 15 obcí ze stejného správního obvodu obce s rozšířenou působností, anebo alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu, spadá-li do tohoto obvodu méně než 25 obcí. Každá obec smí být členem pouze jediného společenství.

Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů, které rozhoduje o všech záležitostech společenství obcí, pakliže stanovy danou věc nesvěřují jinému orgánu. Novinkou je zavedení funkce tzv. létajícího úředníka – jedná se o zaměstnance společenství obcí, jehož může členská obec využít pro výkon správních činností (jak v přenesené, tak v samostatné působnosti).

Zákonem stanovené odměny, ročně valorizované

Změny zaznamenala též právní úprava odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Odměna uvolněného člena zastupitelstva se nově určí jako součin základny pro výpočet odměn a koeficientu stanoveného v přílohách k obecnímu a krajskému zřízení, a to podle zastávané funkce a velikostní kategorie obce nebo kraje. U neuvolněného člena zastupitelstva se jedná o odměnu „maximální“, konkrétní výši tak bude určovat zastupitelstvo.

Základnu pro výpočet odměny tvoří průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za první pololetí přechozího kalendářního roku. Tento údaj vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Pro rok 2024 se jedná o částku 42 249 korun. Výše odměn tak vyplývá přímo ze zákona a zároveň je zajištěna každoroční valorizace.

Zjednodušuje se přijímání usnesení k mimořádným odměnám členů zastupitelstev. Ze zákona vypadla podmínka nutnosti zveřejnit projednání mimořádných odměn předem jako samostatný bod; bude jej tedy možno zařadit i dodatečně. I nadále však musí být návrh na poskytnutí mimořádné odměny odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu. Důvod k mimořádné odměně musí být uveden i v usnesení zastupitelstva, jímž bylo poskytnutí mimořádné odměny schváleno.

Distanční jednání zastupitelstev a mimořádné pravomoci v krizových situacích

Potřeba právně upravit distanční účast členů zastupitelstva či rady vyplynula z praxe. V době omezujících opatření v souvislosti s koronavirem se distanční způsob účasti zastupitelů v praxi začal využívat ve větší míře než doposud.

Novela zakotvuje výslovnou možnost, aby se člen zastupitelstva (či rady na jednání zastupitelstva, ale i veřejnost) zúčastnil na dálku, a to s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud toto zařízení umožňuje uplatnit i zákonná práva spojená s účastí na jednání, tedy především vyjadřovat se k projednávanému a hlasovat. Pravidla účasti má potom upravit jednací řád. Se zakotvením možnosti distanční účasti musí územní samosprávné celky zajistit též technické prostředky „na své straně“. Možností distanční účasti není nikterak dotčeno právo člena zastupitelstva účastnit se jednání osobně.

Člen zastupitelstva však musí být na jednání „přítomen“ v reálném čase. „Není proto možné například hlasování tzv. per rollam, tedy předem, mimo zasedání, písemně (ústně apod.). Takto hlasující (hlasující „předem“) by totiž nesplnil podmínku přítomnosti při jednání,“ stojí v důvodové zprávě.

Nedostatečně pružná právní úprava se projevila též v souvislosti s katastrofickými dopady tornáda na Moravě v roce 2021. „V podmínkách obcí, které byly zasaženy, i těch, které sice nebyly přímo tornádem postiženy, ale chtěly co nejrychleji pomáhat ze svých rozpočtů v obnově obcí zasažených, bylo zjištěno, že pro tyto situace není jejich rozhodování dostatečně operativní,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Novela tedy zakotvuje že v mimořádných situacích podle zákona o integrovaném záchranném systému anebo tehdy, kdy se na území obce vztahuje krizový stav, mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může starosta rozhodovat v nevyhrazených záležitostech namísto rady či zastupitelstva obce. Starosta tak sám bude například moci sjednat firmu pro odstranění následků živelních událostí.

Autor: Veronika Hejná