Opravy železnice se výrazně zpožďují a prodražují, tvrdí NKÚ

Rekonstrukce vybraných železničních tratí se výrazně zpožďují, což má za následek zdražování projektů. U prioritních vzrostly náklady až o 95 procent. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který analyzoval, jak ministerstvo dopravy a Správa železnic rozdělovaly od roku 2016 do poloviny roku 2021 státní i evropské peníze na modernizace vybraných mimokoridorových železničních trat.

Jako příklad uvádí rekonstrukci trati Otrokovice – Vizovice, u které z původně plánovaných 8 miliard korun náklady poskočily na téměř 12 miliard korun. „Příčinou jsou zásadní změny v projektu. Jde například o změnu z částečného na kompletní zdvojkolejnění, zařazení tunelu či dvou rozsáhlých nadjezdů. Podobně i trať Kolín – Všetaty – Děčín čekají vyšší náklady, a to o 145 procent. Z předpokládaných 26,3 miliard korun vystoupají nakonec na 64,5 miliard korun. Důvodem je změna koncepce projektu – úprava trakčního napájení, ztrojkolejnění jednoho úseku trati, navýšení přepravní kapacity a jiné,“ uvádí NKÚ v oficiální zprávě.

Dle jejich zjištění se problémy týkají i projektů transevropské dopravní sítě, což ohrožuje splnění cíle vyplývajícího z nařízení Evropské unie, podle kterého mají být tratě na hlavní transevropské síti zmodernizovány do roku 2030. Patří tam tratě Brno – Přerov a Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha. „Jejich modernizace měla být zahájena do roku 2020. Ještě letos v lednu, kdy končila naše kontrola, se však projekty s výjimkou rekonstrukce Negrelliho viaduktu teprve připravovaly,“ zmiňuje ještě NKÚ.

Prověřili patnáct z 156 projektů zaměřených na rekonstrukci, modernizaci, revitalizaci a zvýšení traťové rychlosti. Hodnota kontrolovaných projektů představovala téměř 105 miliard korun. „U sedmi kontrolovaných projektů došlo ke zpoždění územního nebo stavebního řízení, protože Správa železnic předložila neúplnou žádost a řízení muselo být přerušeno. Nejčastěji chyběly souhlasy majitelů pozemků dotčených stavbou. Například u projektu Revitalizace trati Rokycany – Nezvěstice trvalo územní řízení téměř čtyři roky,“ uvádí NKÚ další pochybení a dodává, že cle jako zvýšení rychlosti na trati či zkrácení jízdních dob splnilo z patnácti kontrolovaných zatím pět projektů. Dva projekty cíle dosud nesplnily a u zbývajících osmi nebylo možné plnění ověřit, protože nebyly ještě dokončeny.

Za alarmující považuje NKÚ i stále se zvyšující náklady. „Na rekonstrukci 59 prioritních projektů, které jsou považovány za klíčové pro zajištění strategických cílů a mezinárodních závazků, ministerstvo dopravy v roce 2013 předpokládalo náklady ve výši 226,5 miliard korun. Aktuálně už se však počítá s částkou 441 miliard korun, tedy o 95 procent vyšší. Ve stanoveném termínu bylo splněno jen 9 z 39 definovaných projektů, tedy ani ne čtvrtina,“ shrnuje ještě NKÚ své závěry.

Správa železnic způsob kontroly kritizuje. Tvrdí, že byla postavena na hodnocení plnění koncepčního a strategického materiálu – Dopravní sektorové strategie, kterou schválilo ministerstvo dopravy v roce 2013. „Bohužel musíme konstatovat, že se v rámci kontroly porovnávaly rozsahem činností i staveb neporovnatelné veličiny, co se týká času, rozsahu technického řešení a aktuálních cen. V některých případech současně docházelo k technicky náročnějším, a tudíž i nákladnějším řešením realizace staveb,“ píše Správa železnic v oficiální reakci na závěry NKÚ.

Podle Správy železnic zpráva kontrolorů budí dojem neúměrného zvyšování nákladů během celého procesu projektové přípravy. Oponují, že celkový rozsah projektů až z konkrétního technického řešení a akcentoval aktuální náklady v daném období, které zohledňují reálný růst cen a další vlivy, jako je například inflace.

„Navíc se v řadě případů výrazně rozšířil rozsah stavebních úprav, které je nutné v konečném řešení provést. Konkrétním příkladem může být velmi sledovaná modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla. Uvedený projekt prochází dlouhodobým vývojem, jelikož se projektuje už od začátku 90. let minulého století. Od té doby se muselo měnit technické řešení jednotlivých staveb a jejich rozsah, navíc se rozdělovaly do samostatných úseků. Musely být zapracovány požadavky municipalit, například ohledně rušení železničních přejezdů nebo vybudování nových podchodů, výrazné navýšení nákladů generovalo technické řešení ražených tunelů v úseku Dejvice – Veleslavín,“ vysvětluje Správa železnic na konkrétním případu, proč považuje závěry NKÚ za nerelevantní.

Zároveň zdůrazňuje, že dobu přípravy ovlivňuje řada vnějších faktorů, mezi které patří projednávání staveb s dotčenými subjekty v jednotlivých fázích přípravy. „Co se týká kontroly technických parametrů, především traťových rychlostí, musíme uvést, že projekty splňují schválené požadavky. Příkladem může být stavba Zvýšení traťové rychlosti v úseku Havlíčkův Brod – Okrouhlice,“ dodává ještě Správa železnic.

Také ministerstvo dopravy vysvětluje, že prodlužování doby přípravy staveb ovlivňuje řada vnějších faktorů. Mezi hlavní podle resortu patří projednávání staveb s dotčenými subjekty v jednotlivých fázích přípravy a zejména doba jednotlivých správních řízení během povolování staveb – typicky územní, stavební nebo jednotná řízení i proces EIA. 

„Ministerstvo musí nejen na základě kontrolní akce NKÚ, optimalizovat interní procesy tak, aby stále v maximální možné míře účinně ovlivňovalo priority staveb, v kontextu zpožďování staveb a jejich přípravy se jedná se zejména o kontrolní dny stavebních správ Správy železnic, ale také zefektivnění posuzovací a schvalovací činnosti Centrální komise ministerstva, a to zejména ty procesy, které souvisejí s interní činností resortu dopravy,“ píše ministerstvo dopravy v reakci na zprávu NKÚ.

Co se týče zvyšování nákladů, podle ministerstva z matematického hlediska daný výpočet skutečně vykazuje nárůst 95 procent v cenách. „Tento nárůst je ovšem počítán z položek, které nelze bez dalšího jednoduše porovnávat. Na základě kontroly NKÚ se proto v právě připravované revizi dokumentu Dopravní sektorové strategie 3. fáze zaměřujeme na úplně jiný metodický rámec stanovování priorit, jejich ohodnocení a vazbu na dostupné finanční prostředky,“ dodává resort dopravy.

Autor: Veronika Vindišová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.