MOM: Odborníci diskutovali v Brně o odpadech

Chytré odpadové hospodářství, biologická recyklace a kompostování či zpracování odpadů vzniklých působením tornáda. To je pouze zlomek zajímavých témat, která čekala zástupce měst a obcí. Ti zasedli společně s odborníky k diskuzi u  kulatého stolu.

Akci Moravské obce a města tentokrát s podtitulem odpadové hospodářství pořádala společnost Magnus Regio, a to pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové a za dotační podpory z rozpočtu města Brna.

Lukáš Dubec, statutární náměstek hejtmana Jihomoravského kraje vystoupil se zhodnocením stavu řešení následků tornáda, které zasáhlo jižní Moravu v loňském roce. „Suť byla odvezena ze všech tří deponií. Ukončení rekultivace se předpokládá k datu říjen 2023. Ještě nás také čeká vyúčtování dotace se SFŽP vč. nájmů, rekultivace, supervize a dalších nákladů v předpokládané výši cca 275 mil. Kč,“ informoval Dubec.

Ing. Tomáš Prokop, ředitel odboru odpadového hospodářství SFŽP, vystoupil s prezentací týkající se plánovaných aktivit dotační podpory přechodu k oběhovému hospodářství. Dotace se zaměří kupříkladu kompostéry pro předcházení vzniku komunálních odpadů, RE-USE centra či infrastrukturu potravinových bank.

Doplňkovou činnost společnosti Recovera Využití zdrojů (dříve SUEZ), která je založena na biologické recyklaci, představil její technický ředitel Mgr. Petr Špičák. „Z kompostáren Recovera vycházejí registrovaná certifikovaná hnojiva. Mezi naše produkty patří například organické hnojivo Příborníček či Praděd,“ uvedl Špičák s tím, že by v tuzemsku mělo být zvýhodněno využití produktů recyklace, jedině tak se nejspíše zvýší zájem o tyto produkty.

S projektem Chytré odpadové hospodářství společnosti Vodafone seznámil přítomné Václav Kubík, manažer pro významné zákazníky. „Senzory umístěné přímo do kontejnerů umožňují sledovat jejich zaplněnost v reálném čase. Městské samosprávy mohou tato data dlouhodobě sledovat a naplánovat tak nejvhodnější strategii svozu,“ uvedl Kubík.

doc. Ing. et Ing. Lea Kubíčková, Ph.D. z Mendelovy univerzity představila výsledky průzkumu Potravinový odpad v domácnostech. „Pokles plýtvání jsme zaznamenali v druhém intervenčním roce. Zafungovala kampaň ale také pandemie, kdy jsme měli více času přemýšlet jak s potravinami naložit, trávili jsme více času doma a hlavně jsme i více vařili,“ uvedla vedoucí výzkumu.

Martina Filipová, ředitelka oddělení regionálního provozu ze společnosti EKO-KOM seznámila přítomné starosty s tzv. litteringem, tedy novou povinnosti týkající se nákladů na úklid odpadu z vybraných jednorázových plastových obalů. „V praxi to bude znamenat, že obce ve svých ročních dotaznících uvedou náklady spojené s úklidem veřejného prostoru. My na základě rozboru určíme procentuální podíl těch konkrétních plastových odpadů, kterých se zákon týká. Vyčíslí se částka, kterou následně vybere daný výrobce obalu a tato se přerozdělí obcím. Přepočítávací jednotkou bude trvale hlášený občan,“ vysvětlila Filipová.

Do diskuze se zapojila řada starostů, zástupců firem či organizací. Účastníci se dále také seznámili s možností využití výrobků z recyklovaných materiálů u municipalit. Řešení v praxi představila Ing. Jana Káčerová z Odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.

(fuk)