KRAJE

Kasala: Moderní zdravotnictví je o komunikaci všech zúčastněných stran

V Jihomoravském kraji již funguje platforma, přes kterou zdravotnická zařízení a záchranka mohou sdílet pacientské informace. Jaké jsou výstupy  a fungování v praxi? Zeptali jsme se Jiřího Kasaly, člena Rady Jihomoravského kraje pro oblast zdravotnictví.

V jaké fázi je projekt zavádění e-Health v Jihomoravském kraji? 

Mohu potvrdit, že realizace projektu komunikace zdravotnických zařízení se záchrannou službou je v provozu přibližně tři roky. Zásadní přínos je ve sdílení zdravotních informací o konkrétním pacientovi, který se ocitne v péči zdravotní záchranné služby. Projekt byl důležitým stavebním kamenem v digitalizaci komunikace zdravotnických zařízení a jeho výstupy pomáhají zdravotníkům v každodenní praxi. Technické a procesní zkušenosti nám nyní pomáhají při tvorbě architektury elektronizace zdravotnictví v celém Jihomoravském kraji.

Mají zdravotnická zařízení zájem se zapojovat? Proč ano, proč ne

Moderní zdravotnictví je především o komunikaci všech zúčastněných stran v léčebném procesu. Důležitou roli hraje spojení od primární péče praktických lékařů přes specialisty, kliniky, nemocnice až po následnou péči. To v praxi dokazuje projekt komunikace záchranné služby s ostatními subjekty v kraji. Žijeme v době kdy efektivní výměna informací je díky internetu a informačním technologiím standardem v téměř ve všech oblastech lidského činění. Od zdravotnických zařízení máme z tohoto pohledu pozitivní odezvu a vůli po zapojení do komunikačních standardů, protože jim zjednodušují práci. Pokud slyším někde negativa, tak je to spíše od technických zástupců, protože všechna zařízení nemají potřebnou infrastrukturu a potřebují investice na modernizaci. Bude to zpočátku náročné finančně a personálně.

Můžete uvést příklady z praxe? Čemu všemu může e-Health pomoci, jak dokáže zdravotní péči zefektivnit? 

e-Health nebo-li digitální zdravotnictví je komplexní transformace tohoto oboru. Tak jak dnes používáte běžně mobilní telefony, počítače apod., tak informační technologie pronikly do zdravotnictví. Dříve byly a mnohdy jsou nadále zdravotnické údaje v papírové podobě tzv. karta pacienta. Když vás ošetří praktický lékař, tak si záznam uloží u sebe do papírové kartotéky, nebo duplicitně do své aplikace pro lékařskou agendu. Pokud pacient navštíví jiného lékaře tak ten tyto informace nemá, stejně i zdravotnické zařízení kde byl přijat. Prvním významným krokem a příkladem e-Health je elektronický recept na výdej léků tzv. e-recept. Lékař ho může elektronicky odeslat pacientovi přes SMS na mobilní telefon a do systému lékáren kde si vyzvednete léčiva. Praktický lékař však komunikuje s celou řadou dalších lékařů, specialistů a posílá žádanky na vyšetření či přímo hospitalizaci do nemocnice. Tato komunikace je ve většině případů v papírové podobě. Pokud by byla možná elektronická komunikace standardizované zdravotnické dokumentace, tak velmi zjednodušíme život pacientům, zdravotnickému personálu a lékařům s přenosem žádanek, lékařských zpráv a další administrativou. Následně se potřebují informace o stavu a výsledcích pacienta příkladně z nemocnice dostat zpět k praktickému lékaři a dalším odborným lékařům. A teď si představte, když má jeden pacient absolvovat příkladně předoperační vyšetření, kolika lékařů či oddělení se to týká a kolik informací musí neustále putovat v systému zdravotnické péče (laboratorní výsledky, RTG snímky a další výstupy vyšetření). To jsem vám popsal jen malou část cesty informací o pacientovi, ale základ řízení každého zdravotnického zařízení je komplexní agenda jako příkladně objednávání pacientů, logistika, materiální zajištění provozu, řízení neschopenek a další desítky agend včetně ekonomického řízení, aby zařízení mohlo být provozováno. Na druhou část otázky chci říci, že právě digitální technologie přináší úplně nový podnět ze strany občanů v péči o vlastní zdraví. Podívejte se, kolik lidí dnes používá „chytré hodinky, náramky…“ mobilní telefony s aplikacemi, které monitorují jejich aktivity a zdraví. Vzniká celé odvětví pod názvem Telemetrie a Telemedicína, která znamenají významným přínos v péči o zdraví populace a komunikace s lékařem. Vše urychlí a zvýší bezpečnost pacienta.

Jak může elektronizace zdravotnictví pomoci v krizových situacích? Můžete uvést příklad?

Pandemie Covid-19 zatřásla se základy všeho, co pro nás bylo standardem a zdravotnictví muselo vydržet zátěžovou zkoušku, kterou nezažily celé generace našich předků. Díky elektronizaci zdravotnictví a právě oborům jako Telemedicína můžete celou řadu vyšetření, nebo monitorování pacientů provádět na dálku. Příkladem budiž uzavírání celých oddělení v nemocnicích či klinikách. Na oddělení rentgenologií se stávalo, že díky nemoci a karanténám nebyl personál. Díky sdílení dat a vzdáleným přístupům přes počítačové sítě mohli nemocnice využívat práce radiologů z jiných nemocnic, kteří dokázali efektivně pomoci s popisem snímků pacientů pro další ošetření. Významný byl samozřejmě i přínos e-receptu.

Jak si stojí JMK ve srovnání s ostatními kraji?

Celková situace v České republice je ve fázi budování moderní informační infrastruktury, ale ve většině případů je základní nedostatek financí na investice. Ty přinášejí evropské dotace a jednotlivým krajům se daří postupně realizovat projekty. Příkladně sousední zlínský kraj využívá řešení centrálního systému obrazové dokumentace PACS na krajské úrovni se sdílením pro všechny nemocnice. JMK odstartoval první kroky popsaným projektem a připravuje koncepční architekturu e-Health se všemi zřizovanými zařízeními. 

Jaký význam má v projektu podpis memoranda o elektronizaci zdravotnictví z loňského září?

Podpis memoranda považuji za základní kámen. Bohužel praxe byla taková, že se každá nemocnice snažila vytvořit svoje agendy, které v celkové architektuře kraje nejsou kompatibilní. JMK si určitě zaslouží efektivní zdravotnictví a ono memorandum je strategickým dokumentem na této cestě.

Jak se díváte na Zákon o elektronizaci zdravotnictví? Jste vzhledem k praxi spokojeni?

Tento zákon se velmi dlouho vyvíjel a můžeme být rádi za legislativní rámec. Nicméně v praxi plyne čas násobně rychleji a je potřeba reagovat na aktuální potřeby formou konkrétních vyhlášek, prováděcích předpisů, metodik apod. Pevně doufám, že se pozitivní změny na ministerstvu zdravotnictví co nejdříve promítnout do praxe.

S elektronizací zdravotnictví stoupá ještě více na významu otázka kyberbezpečnosti. Jak se na to díváte? Zavedli jste nějaká speciální opatření? 

Moderní technologie mají pozitivní přínosy, ale také jsou v ohrožení před kybernetickými útoky. Pro JMK je to zásadní věc, aby byla zajištěna informační a kybernetická ochrana. Na úrovni kraje bylo vybudováno centrum pro dohled nad provozem zřizovaných subjektů. Následoval další krok a to komplexní analýza stavu v nemocnicích. Na základě analýz byly vypracovány studie proveditelnosti a podány žádosti do evropské výzvy IROP na kybernetickou bezpečnost. Musíme vybudovat a posílit bezpečnostní infrastrukturu v nemocnicích a co nejvíce posílit krajské dohledové centrum. To co se stalo ve FN Brno byl bezohledný a nekompromisní útok na nejvýznamnější zdravotnické zařízení regionu v dikci ministerstva zdravotnictví. JMK má prioritu moderní digitální zdravotnictví, které je bezpečné a bude fundamentem regionální péče pro občany.

Autor: fuk