AKCEAktuálně

Potravinové banky: Jako odpad skončí zbytečně třetina všech potravin. Diskuze je nutná

Do potravinových bank míří pro pomoc čím dál více lidí, pro které je jídlo nedostupným luxusem a přitom se stále neuvěřitelně plýtvá – až třetina vyprodukovaných potravin se každoročně vyhodí.

Jak z toho ven? Jak nasytit potřebné a současně eliminovat potravinový odpad? Na odborné setkání u kulatého stolu na téma Food Security – (ne)hrozí nám nedostatek potravin? přijeli do Brna diskutovat zástupci ministerstev, obchodních řetězců, potravinových bank, neziskových organizací i odborných firem. Akci pořádala společnost Magnus Regio.

Magda Slaninová, ředitelka Magnus Regio

Jako první se svým příspěvkem vystoupil senátor Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. „Senát Parlamentu České republiky se potravinové bezpečnosti a soběstačnosti věnuje dlouhodobě, a to jak z pohledu samotné výroby, také kvůli produkci CO2 a samozřejmě i z hlediska geopolitického. Diskuze je to dlouhodobá, nyní však kvůli ruské agresi na Ukrajinu o to důležitější. I na půdě Senátu probíhají nejrůznější diskuze a kulaté stoly. Všechny tyto aktivity opravdu vítáme,“ zdůraznil Jiří Dušek.

senátor Jiří Dušek (vlevo)

Pohled Ministerstva životního prostředí ČR na problematiku potravinových odpadů přednesl Ing. Vlastislav Kotrč, ministerský rada z Odboru odpadů MŽP. Ten účastníky seznámil také s možnostmi dotací pro potravinové banky: „V rámci stávajícího operačního programu OPŽP je aktuálně vyhlášena výzva 162. na podporu a rozšiřování infrastruktury potravinových bank. Procentuální míra podpory dosahuje až 100 procent. Potravinové banky mohou žádat na rozšiřování skladových prostor či vybavení či pořízení svozové techniky. Není to však jediná podpora. V téhle chvíli již bylo zahájeno i nové operační období, kde je obecně podporována oblast oběhového hospodářství a je zde počítáno právě i s podporou potravinových bank.“

Vlastislav Kotrč, ministerský rada z Odboru odpadů MŽP

Potravinové banky doufají v zapojení více obchodních řetězců

Potravinovou banku pro Brno a Jihomoravský kraj zastupoval její ředitel Bc. Pavel Kosorin, který byl současně i moderátorem akce. „Naše potravinová banka nasbírala a spolu s partnery distribuovala za minulý rok 718 tun potravin a částečně i drogerie. Letos je jiná situace – jsou zde nové faktory – drahé energie, drahé potraviny, válka a doznívající Covid. Doufám však přesto nebo právě proto, že poroste množství řetězců a výrobců potravin, kteří budou spolupracovat, tak aby se plýtvalo co nejméně. Lidí, kteří potřebují a budou potřebovat potravinovou pomoc, bohužel přibývá,“ uvedl Pavel Kosorin.

Pavel Kosorin, ředitel Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj

Dalším zástupcem potravinových bank byla PhDr. Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Potravinové banky mají prioritně zásobovat organizace, které se starají o lidi v nouzi a krizi. Jednotlivcům jsme se rozhodli dávat potraviny za určitou dobrovolnickou pomoc. Pomáhali úžasně, někteří se dokonce stali našimi stálými zaměstnanci. Pravidla jsme byli nuceni přizpůsobit i v souvislosti s válkou na Ukrajině. První tři měsíce jsme dávali balíčky zdarma, ale současně jsme je zapojily do dobrovolnické činnosti.“

Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj

Za obchodní řetězce byli přítomni zástupci Tesco Stores ČR, generálního partnera akce. Michal Vaňáček, manažer oddělení komunikací a kampaní představil dlouhodobé cíle společnosti Tesco, která spolupracuje právě s potravinovými bankami. „Maloobchodní řetězec Tesco je jediný řetězec na českém trhu, který každoročně zveřejňuje množství svého potravinového odpadu. V roce 2016 jsme si stanovili několik ambiciózních cílů, které budou v dlouhodobém horizontu směřovat k tomu, aby se v prodejnách Tesco potravinami vůbec neplýtvalo,“ sdělil Vaňáček.

Michal Vaňáček, manažer oddělení komunikací a kampaní Tesco

Jeden ze závazků, které si Tesco dalo a již splnilo, spočívá například v nastavení mechanismů darování potravinové pomoci na denní bázi do potravinových bank. „Dalším závazem je, že snížíme plývání do roku 2030 o 50 procent. Tento cíl je se nám také podařilo splnit. V Česku jsme dokonce snížili potravinový odpad od roku 2016 o 72 procent,“ uvedl Michal Vaňáček s tím, že Tesco se také snaží vzdělávat zákazníky a ukončilo kupříkladu marketingové akce jedna plus jedna zdarma. Jednoduše proto, že tyto takto zakoupené potraviny často končily v odpadkovém koši.

Nesnězeno plánuje expanzi

Moderní a chytré řešení za účelem eliminace plýtvání pak ale může přijít i z dílny původně malé inovativní firmy. Chce to „jen“ chytrý nápad. Vše popsané splňuje start-up Nesnězeno. „Naše mobilní aplikace Nesnězeno je nástroj proti plývání jídlem pro pekárny, hotely, supermarkety či obchody. Fungujeme jednoduchým principem – když má daný podnik nějaké přebytky jídla, udělá z nich balíček a ten nabídne prostřednictvím aplikace s padesátiprocentní slevou. Uživatel si ho zakoupí online v aplikaci a poté si  ho vyzvedne,“ řekl CEO Nesnězeno Jakub Henni s tím, že za tříletou dobu fungování se podařilo zachránit jídlo v hodnotě 10 mil. korun. Nyní Nesnězeno plánuje expanzi na Slovensko ale i dál po Česku. „Našim cílem je stát se největší foodwaste aplikaci v regionu střední a východní Evropy,“ uzavřel Henni.

Jakub Henni, zakladatel Nesnězeno

Ing. Lucie Veselá, Ph.D. z Mendelovy univerzity pak představila výsledky průzkumu Potravinový odpad v domácnostech. „Pokles plýtvání jsme zaznamenali v druhém intervenčním roce. Zafungovala kampaň ale také pandemie, kdy jsme měli více času přemýšlet jak s potravinami naložit, trávili jsme více času doma a hlavně jsme i více vařili,“ podotkla výzkumná pracovnice Lucie Veselá.

Lucie Veselá z MENDELU

Diskuze ukázala, že boj proti plýtvání s potravinami vyžaduje komplexní řešení a podílet se musí řada sektorů – stát, neziskové organizace a potravinové banky, inovativní firmy, obchodní řetězce i akademická sféra, a právě diskuze všech stran může urychlit dosažení cíle, a tím je ideálně nulový potravinový odpad.

Akce se konala pod záštitou ministryně životního prostředí Ing. Anny Hubáčkové, primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové, senátora Mgr. Jiřího Duška a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Lukáše Dubce.

Autor: Kamila Fuchsová