Sdílení aut či kol přináší hlavně flexibilitu. Města se ale s firmami musela domluvit na pravidlech
Poslední desetiletí v Česku je ve znamení rozšiřování sdílené dopravy. Lidé si stále častěji půjčují auta, kola, koloběžky i auta. Nástup sdílených dopravních prostředků ovšem znamenal i určité problémy, hlavně se špatným parkováním.
Kombinace svobody individuální dopravy s úlevou od starosti o vlastní dopraví prostředek. Zároveň udržitelnost a možnost volby ze široké škály. Stačí mít v mobilu příslušnou aplikaci v ní si vybrat dostupné vozidlo. Takové jsou zmiňované výhody sdílené dopravy. Ta v Česku v poslední době zažívá boom. Lidé si mohou půjčit auta, elektroauta, tradiční i elektrická kola, elektrokoloběžky i elektrické skútry. Zástupci měst většinou takzvaný sharing vítají jako doplnění hromadné a osobní dopravy.
Průkopníkem sdílené dopravy v Česku je od roku 2003 brněnské Autonapůl. „Nejde primárně o řešení každodenní potřeby dojíždění, ale vhodné a udržitelné doplnění mixu možných způsobů dopravy ve městě, mimo něj i do zahraničí. Pro uživatele z řad jednotlivců, rodin či firem může být výhodou možnost nepořídit si další či plánované auto a přesto mít neustále k dispozici různorodý vozový park od malých městských aut, přes rodinná kombi po dodávky, včetně ekologicky efektivnějších hybridních nebo čistě elektrických vozidel,“ popsal ředitel družstva Michal Šimoník.
Autonapůl funguje v osmi městech republiky, pro malý zájem se stáhlo jen z Českých Budějovic. Počet uživatelů mu neustále roste, proto chystá další rozšiřování. „Od závěru loňského roku 2023 nicméně evidujeme zrychlení nových registrací i růst průměrného využití vozidel,“ poznamenal Šimoník.
Pouze na Brno se zatím omezuje carsharing Brněnská Šárka, který začal fungovat loni. Jeho zástupci vidí výhody v dostupnosti vozidel v centru města. „Například mají od města vyhrazená stání nebo umožněný vjezd do zón, kam běžná auta nemohou. S vlastním vozidlem je v centru spíše obtíž a proto je vhodné využít sdílené auto, které tam navíc nebude dlouho stát a zabírat parkovací místo, protože ho zase využije někdo jiný,“ konstatoval Lukáš Franc z firmy.
Po autech lidé zažili nástup sdílených kol. První, kdo začal v Česku bikesharing provozovat ve více městech, byla Rekola. Růžová kola nabízí k půjčení v ulicích Prahy, Brna, Českých Budějovic, Prostějova, Krnova a Bratislavy. „Sdílená doprava stále zažívá boom, pomáhá tomu také poměrně mírná zima, která umožňuje obyvatelům měst využívat pohodlně našich služeb po celý rok,“ poukázal na trend posledních let marketingový ředitel firmy Jan Střecha. I on zdůraznil výhodu kombinace různých druhů dopravy.
Podle Dana Rambouska z bikesharingu nextbike je boom sdílení teprve na samém začátku. „Po pěti letech našeho fungování v Česku jsme nyní v situaci, kdy není potřeba vysvětlovat politikům, proč je kolo, i to sdílené, pro města a jejich obyvatele dobré. Naopak už politici alespoň základní povědomí nejen o přínosech kola ve městě, ale i naší službě mají a aktivně nextbike poptávají,“ upozornil Rambousek.
Společnost funguje v 34 městech a chystá rozšiřování. „Mohu už nyní potvrdit, že nově rozjedeme města Jičín, Kopřivnice a Nový Jičín. Věřím ale, že jich bude více,“ nastínil Rambousek.
Podporu ze strany představitelů měst přiblížil například brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl. „Předloni a loni mohli v Brně uživatelé aplikací Rekola a next bike využít 30 minut dvakrát denně zdarma. Rozpočet akce byl pro rok 2022 2,4 milionu korun, v roce 2023 jsme pro velký zájem navýšili podporu na 3,1 milionu. V letošním roce plánujeme opět bikesharing podporovat, a to ve stejném objemu jako v minulých letech. Základ je tedy 2,4 miliony, které v případě zájmu můžeme navýšit až na 4 miliony,“ popsal Kratochvíl.
Právě možnost, že město lidem zaplatí určitou dobu jízdy na sdíleném kole, je podle provozovatelů bikesharingu jedna z nejúčinnějších forem podpory. Nabízejí ji třeba i v Uherském Hradišti. „Podporujeme bezplatné užívání kol prvních patnáct minut,“ uvedl mluvčí města Jan Pášma.
Lidé z bikesharingu vítají ovšem už to, že radnice strpí odložená kola v ulicích, nebo tam jejich umístění dokonce aktivně pomáhá. Takovou cestou šli například v Olomouci. „Provozovatelům umožňujeme parkování kol a elektrokoloběžek u městských stojanů. Těch bylo k 31. prosinci 2023 vybudováno 479 s kapacitou 1085 kol. Je dohodnuto, že provozovatelé své sdílené dopravní prostředky mohou parkovat až do výše 50 procent obsazenosti stojanů v daném místě. Také elektrokoloběžky využívají místa vedle těchto cyklostojanů, kde mají na zemi vodorovným dopravním značením zakresleny boxy pro jejich zaparkování,“ sdělila mluvčí města Radka Štědrá.
Dodala, že sdílenou dopravu tam podporují průběžně také osvětou a možností bezplatné prezentace na městem organizovaných akcích.
Podporu sdílené dopravě deklarují také v Jihlavě. „Je potřeba začít intenzivněji využívat alternativní způsoby přepravy. Sdílená kola se v Jihlavě velmi dobře uchytila, nyní jednáme o carsharingu,“ uvedl mluvčí Radovan Daněk.
Carsharingu města často také pomáhají odstraňováním některých překážek. „Je to například zvýhodněnými cenami parkování, možností vjezdu do některých zón města, propagací na svých stránkách, což dělá konkrétně Brno,“ uvedl Franc z Brněnské Šárky.
Ne každému se chce šlapat na kole, ale zároveň chce využívat výhodu malého vozidla pro krátké přesuny. Bikesharingové firmy proto rozšiřují nabídky o kola elektrická. Co však v posledních letech skutečně zaplavilo města, jsou sdílené elektrické koloběžky. „Elektrokola a koloběžky Bolt do Česka přišly v době covidu a zájem o ně byl vzhledem k bezkontaktní možnosti dopravy velký. I nadále vidíme, že obliba stoupá stejně jako počet uživatelů. Například v roce 2022 Češi na našich koloběžkách najeli celkem dva a čtvrt milionu kilometrů, což je v porovnání s rokem 2021 nárůst o 70 procent. Konečná čísla za uplynulý rok teprve zveřejníme, bavíme se ale o podobně vysokém meziročním zvýšení,“ popsal country manager společnosti Bolt pro mikromobilitu Peter Mesarč.
Bolt má koloběžky v ulicích Prahy, Brna a Ostravy, ale také třeba Olomouce, Pardubic, Českých Budějovic či Frýdku-Místku. A chystá další expanzi.
Kola a elektrokoloběžky různých firem ale vyvolaly také některé kontroverze. Začaly se totiž objevovat „odložené“ na nejrůznějších místech, kde se zrovna zachtělo uživateli je nechat. „Zpočátku jsme se potýkali s jejich nesprávným odkládáním. Záležitost jsme vyřešili dohodou s provozovateli těchto služeb a změnou Tržního řádu. Uživatelům lze nyní ukončit jízda pouze na vymezených místech,“ uvedl brněnský radní Kratochvíl.
Podobnou zkušenost mají i v Olomouci. „Mnohem více se problémy vyskytovaly na startu při zavádění služby. Nyní už podstatně méně a jedná se spíše o výjimky. Kola i elektrokoloběžky jsou díky zavedeným programům napojeným na GPS při registraci, parkování a platbách za jízdu opravdu zaparkované jen na vyhrazených místech. Požadovali jsme také, aby každý stroj byl opatřen telefonním číslem, kam lze v případě jeho pohození mimo parkovací místo zavolat, aby se mohla během krátké doby sjednat náprava. A to opravdu funguje!“ kvitovala mluvčí Štědrá.
Dohoda s provozovateli se ovšem nepodařila v Hradci Králové. „Vzhledem k negativům spojeným zejména s bezpečností provozu a živelným odkládáním koloběžek město Hradec Králové požadovalo jasná pravidla jejich provozu a sankce za porušování těchto pravidel, na což ani jeden z provozovatelů nepřistoupil,“ uvádí na svých stránkách.
Ztroskotání jednání potvrdil Mesarč z Boltu. „Elektrokola a koloběžky jsme koncem roku 2022 z Hradce Králové stáhli a učinila tak většina provozovatelů sdílených prostředků, kteří tam v té době fungovali. Bohužel se nám přes veškerá úsilí nepodařilo najít s městem společnou řeč,“ řekl. Zároveň zdůraznil, že společnost je zastáncem toho, aby provoz prostředků mikromobility měl řád.
Koloběžky ovšem na zmiňované kontroverze doplácí zhoršenou pověstí. „Koloběžky jsme nezavedli z důvodů špatných referencí z jiných měst,“ připustil jihlavský mluvčí Radovan Daněk.
Po elektrických kolech a koloběžkách se v ulicích objevily i silnější sdílené stroje. Jsou jimi elektrické skútry, na nichž mohou jezdit ti, kteří mají řidičský průkaz B nebo A1, A2, A. V Praze a Brně je od loňského července nabízí třeba společnost Antees. Ta těží ze spolupráce s různými kurýry. „V obou městech máme uzavřené partnerství s hlavními rozvážkovými společnostmi a pracujeme na dalších dohodách, například pronájem dedikovaných flotil,“ uvedla společnost.
Za výhody označila snížení počtu aut na silnicích a tedy i množství CO2, zlepšení přístupnosti dopravy a zlepšení městské mobility.
I podle ní hrají v podpoře sdílené dopravy klíčovou roli místní samosprávy. „Ať už prostřednictvím vytváření přátelských podmínek pro její provoz nebo finanční podpory či osvěty mezi obyvateli. Příkladem toho může být spolupráce s Teplárnami Brno, které jsou největším poskytovatelem nabíjecích stanic v Brně, a které nám zajišťují udržitelné řešení pro snadné dobíjení našich skútrů,“ přiblížili zástupci Antees.
Autor: Petr Jeřábek
