Kompostování je na vzestupu. Pomoci mohou i domácnosti

Takzvaný bioodpad sbírá čím dál více domácnosti. Do speciálních nádob sbírají zbytky zeleniny i kávovou sedlinu. Tuto činnost podporují i města, která rozmísťují hnědé popelnice. Bioodpad lze totiž efektivně využít. Třeba na výrobu kompostu, což provádí specializované firmy.

Podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytřízených potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo. Pokud by se to přepočítalo na cenu syntetických hnojiv, pohybujeme se okolo částky tři až pět miliard korun. Podle lidí z oboru je přitom kompostování v Česku stále v „plenkách“.

„Jako provozovatelé velkého počtu kompostáren s dlouholetými zkušenostmi v oboru jsme přesvědčeni, že využívání a zapracování kompostu do zemědělské půdy se v praxi děje velmi málo a nedostatečně,“ říká Petr Špičák, technický ředitel Recovera Využití zdrojů a.s., a dodává: „Biorecyklace, tedy výroba kompostu z bioodpadů, je ta nejpřirozenější recyklace, jakou si můžeme představit. Recovera vyrábí kvalitní certifikované komposty a našimi odběrateli jsou obce a města, velké zahradnické firmy, stavební společnosti, občané a částečně výrobci hnojiv, ale zemědělci téměř minimálně a dlouhodobě se nám nedaří tuto věc prosadit a určitě to není dobře.“

Podobný názor má také Jiří Jalovecký, jednatel firmy Fertia, která působí v regionu Vysočiny a Moravského Krasu je výrobcem ekologických, environmentálně šetrných a přírodních hnojiv, substrátů a ostatních zahradnických a zemědělských produktů. „Trh s kompostem je stále ve vývoji. Zemědělci jsou stále zvyklí na chemické zemědělství a kompost vyrobený z bioodpadů zatím moc nepoužívají. Rozvoj ale sledujeme v zahradnictví, kdy se kompost z bioodpadů používá třeba během realizací zahrad,“ říká Jalovecký.

Hnědé popelnice v ulicích

Zapojit se do dalšího využití bioodpadu mohou obyvatelé některých měst, kde radnice rozmísťují speciální popelnice. Například Technické služby Zlín už přes šestnácti lety uvedly do provozu do provozu Fermentační linku pro aerobní zpracování bioodpadu. Výstupem z této fermentační linky je kompost k energetickému využití (palivo) nebo k aplikaci na půdu.

První městskou částí, ve které byl zahájen oddělený sběr byla Podvesná v roce 2008, po ní následovala Zálešná v roce 2009. V roce 2013 byly nádoby rozmístěny v Loukách a v Prštném. V roce 2014 rozmístili V oblastech Letná, Ovčírny, Růmy, Malenovice a Podhoří. Na podzim pak přišly na řadu Boněcko, Obeciny, Lazy a Lesní čtvrť. V roce 2015 to byly místní části Mladcová, Zlínské Paseky, Čepkov, Nivy a Vršava. Dále pak Příluky a část Fügnerova nábřeží. A letos se nově se do tohoto režimu zapojí Lhotka, Chlum, Klečůvka, Lužkovice, Salaš, Jaroslavice, Kudlov, Filmové ateliéry, U Majáku, Kostelec, Štípa a Velíková.

Hnědé popelnice jsou rozmístěné i v dalších městech jako například v Brně, kde mohou místní sbírat bioodpad už dva roky. „A co do hnědých popelnic patří? Především odpad z domácností rostlinného původu – slupky, zbytky zeleniny a ovoce, jadřince, sypaný čaj, kávová sedlina, ale třeba i kytky a půda z přesazování. Do hnědých popelnic prosím nedávejte maso, kosti, kůži, sýry, jogurty, mléko, oleje ze smažení, plast, noviny, kapesníky, popel z cigaret a exkrementy domácích miláčků. Z toho by se dobrý kompost neudělal,“ vzkazuje pak firma SAKO Brno, která v Brně provozuje svoz odpadu a spalovnu odpadů.

Laktobacily v kompostování

Kompostováním gastroodpadu se zabývají věci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU). Zbytky jídla totiž obsahují velké množství olejů, soli nebo koření. Vznikají tak kyselé šťávy, které mají negativní dopad na počáteční fázi kompostování a mohou dokonce celý proces zastavit. Vědci zjistili, že pomoci mohou přirozeně se vyskytující bakterie – laktobacily.

„V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů. Taková šťáva inhibuje mikrobiální průběh čili nám zastaví kompostovací proces,“ vysvětluje Ester Kovaříková z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU.

Kovaříková pracovala hlavně se dvěma skupinami mikroorganismů, které mají metabolický potenciál vstoupit do kompostovacího procesu. Jako nejlépe hodnocené vyšly laktobacily, přirozeně se vyskytující bakterie. Vědci se totiž rozhodli otestovat, zda by kompostovací proces nemohlo pozitivně ovlivnit zapojení vybraných mikroorganismů, které by dokázaly navodit správný mikrobiální průběh.

Laktobacily se běžně používají například při léčbě neprůchodnosti trávicího ústrojí, jejich využití tedy nepředstavuje biologické riziko. Vědci zjistili, že tento typ bakterií dokáže odolat kompostovací šťávě, navíc má poměrně vysokou schopnost přežití. Vědci už také začali laktobacily kultivovat, tedy zvykat na to, že budou v kompostovací šťávě působit.

Cílem odborníků je získat cestou využití mikroorganismů kvalitní a stabilní kompost. „Problém je nejenom to, že plýtváme potravinami, ale že také vůbec nenavracíme půdě to, co nám dává. Byla bych ráda, kdybych na konci projektu zjistila, že dokážu vyprodukovat stabilní humusovou látku, která odpovídá českým legislativním normám. A že to bude výživná směs, kterou člověk bez výčitek může vrátit zpět do půdy a uzavře tak pomyslný kruh cirkulární ekonomie,“ říká ještě Kovaříková.

Autor: Veronika Vindišová