Čistírny odpadních vod využívají fotovoltaiku na svůj provoz i pro ekologickou přepravu zaměstnanců
Snížit energetickou náročnost čistírny odpadních vod plánují v Blansku. Vodárenská akciová společnost tam v letošním roce vybuduje kogenerační jednotku a počítá také s instalací fotovoltaických panelů. K alternativním zdrojům energie se přiklání stále více provozovatelů ČOV. Fotovoltaické panely v tomto roce nainstalují například i v Prostějově, v budoucnu pak například i na ČOV v Ostravě či v Olomouci.
Kogenerační jednotka na ČOV v Blansku bude sloužit pro tepelnou a elektrickou energii. „Úspora bude záviset dle produkce a kvality vygenerovaného bioplynu,“ uvedla tisková mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová. V současné době Vodárenská akciová společnost čeká na vypsání dotace. „Bude se jednat o celkovou investici do pěti milionů korun bez DPH,“ vyčíslila Librová.
Další úspory chce VAS dosáhnout pomocí fotovoltaické elektrárny. „Realizace fotovoltaiky je rozdělena do tří etap. První etapa počítá s umístěním fotovoltaických panelů na střechách svazku a VAS. Jednalo by se o výkon 80 kW a úsporu cca 2,5 milionu korun. O druhé etapě, která počítá s umístěním panelů na střeše kompostárny, zatím nebylo rozhodnuto. Ve třetí etapě by pak bylo možné využít ještě zelené plochy čistírny odpadních vod. U všech těchto etap počítáme taktéž s využitím dotačních titulů,“ popsala Librová.
Alternativní zdroje energie nejsou pro VAS novinkou. „Naše společnost ve spolupráci s vlastníky vodohospodářské infrastruktury v současné době všude, kde to je možné, buď již kogenerační jednotky i další alternativní zdroje postavené má, nebo jejich instalaci připravuje. Necelých 8 % energií potřebných pro námi provozované objekty si vyrábíme sami,“ uvedla Librová. Kogenerační jednotky je podle ní vhodné umísťovat na čistírny odpadních vod s kapacitou nad 20 tisíc ekvivalentních obyvatel. „Kromě Blanska tak máme například kogenerační jednotku a tepelná čerpadla na čistírně odpadních vod v Třebíči, kogenerační jednotka již funguje ve Znojmě, kde by měly být taktéž doplněny fotovoltaické panely. V současné době probíhá také rekonstrukce čistírny odpadních vod ve Žďáru nad Sázavou, kde budou taktéž fotovoltaické panely,“ vyjmenovala Librová.
S investicemi do obnovitelných zdrojů energie chce Vodárenská akciová společnost ještě pokračovat. „Naše společnost je připravena ze svých zdrojů v následujících letech investovat asi 100 milionů korun na zřízení dalších jednotek alternativních zdrojů, a to na dalších vhodných místech. V této oblasti intenzivně spolupracujeme s vlastníky vodohospodářské infrastruktury, tedy svazky měst a obcí, jednotlivými městy a obcemi, kteří se na těchto investicích budou taktéž finančně podílet. Bude se jednat především o umístění fotovoltaických panelů. Počítáme také s podporou těchto investic z dotací,“ doplnila Librová.
Odpadní vodu jako surovinu na výrobu energie využívají například na ČOV Olomouc. „Jsou zde instalovány 2 kogenerační jednotky, přičemž v provozu je nyní jedna, a to značky TEDOM Cento 530. Tato kogenerační jednotka z kalového plynu vznikajícího na ČOV Olomouc vyrábí elektrickou energii, která slouží k zvýšení soběstačnosti celé ČOV. Díky této výrobě elektrické energie se soběstačnost ČOV pohybuje v průměru okolo 50 % v celkové spotřebě elektrické energie. Kalový plyn je možné také použít k výrobě tepla v kotlech (i v KGJ) umístěných také na ČOV. I vyrobené teplo je využíváno na samotné ČOV, a to v technologii a případnému ohřevu provozních budov na ČOV a TUV,“ přiblížila tisková mluvčí Moravské vodárenské a.s. Markéta Bártová s tím, že energii z kalového plynu využívají i na ČOV Prostějov. „Plyn je spalován v kogenerační jednotce ke společné produkci tepelné a elektrické energie. Takto vyrobená elektrická energie pokrývá cca 16 % potřebné elektrické energie na ČOV Prostějov,“ uvedla Bártová.
V Prostějově i v Olomouci však chtějí energetickou soběstačnost ČOV ještě navýšit. „Vlastník (statutární město Olomouc) zadal vypracování studie pod názvem „Energetická opatření na ČOV Olomouc“, ze které vyplynuly návrhy vedoucí ke snížení energetické náročnosti provozu celé ČOV i s dopadem na ekonomiku. Mezi jiným byl v této studii i návrh na výstavbu fotovoltaické elektrárny (FVE) vybudované přímo v areálu ČOV Olomouc,“ uvedla Bártová s tím, že na ČOV Prostějov plánuje vlastník VaK Prostějov fotovoltaickou elektrárnu zprovoznit už letos.
O fotovoltaice uvažují i v Kunštátě, kde ČOV provozuje město. „ČOV je jeden z našich největších spotřebitelů elektrické energie. Neplánujeme fotovoltaické panely umístit přímo na ČOV, ale na některé ostatní budovy města a získanou energii s ČOV sdílet,“ uvedl starosta Kunštátu Zdeněk Wetter.
Na Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava se v tomto roce chystají zpracovat projektovou dokumentaci pro fotovoltaické panely. Už nyní tam fungují kogenerační jednotky. Ty z bioplynu vyrábí elektřinu, která pokrývá zhruba 40 % celkové spotřeby ÚČOV. Alternativní zdroje energie ale v Ostravských vodárnách a kanalizacích využívají i jinak. Rozhodli se tam pro využití elektromobility. V Třebovicích proto postavili provozní garáž, součástí kteréž je i fotovoltaická elektrárna v kombinaci s bateriovým úložištěm. Tento objekt bude sloužit pro parkování osobních a dodávkových vozidel a dobíjení elektromobilů, které OVAK využívá již od roku 2017. V areálu Ústřední čistírny odpadních vod Ostrava navíc využívají elektrotrojkolky a elektroskútry pro bezemisní dopravu zaměstnanců údržby.
Autor: Eva Čepičková
